Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZ NASICH POUTI - MAGICKA HORA RIP
06. 05. 2004
5
2
7825
Autor
vesuvanka
MAGICKA HORA RIP
Vlacek se blizi do cilove stanice Ctineves. Z okna se divame do krajiny poli a luk, jiz dominuje osamely cedicovy bratr Ceskeho stredohori Rip. Hora vysoka 456 m nad morem, vystupujici nahle z roviny, opredena povesti o praotci Cechovi, se stala symbolem naseho naroda. A neni divu. Pri pohledu na Rip se zataji dech i nam.
Krajina hyri ruznymi odstiny zelenych barev a nektera pole, kde obili teprve zacina rust, se mohou pochlubit nacervenalou barvou zeme. Urodna a zdrava krajina, kde je dobre i zveri. Svedci o tom nekolik zajicu, srnek a bazantu, ktere spatrime behem jizdy. Sveze zeleny Rip je porostly listnatymi stromy. Byl zalesnen v 19. stoleti, pred tim byl bezlesy podobne jako stredohorske kopce na Lounsku.
Zde se, ze ve Ctinevsi vystoupili temer vsichni cestujici, kteri se vydavaji po cervene znacce k vrcholu Ripu - inu poutni misto. Jdeme aleji starych hrusni a pokracujeme polni cestou. Nekde nad nami zpiva skrivanek. Slunicko sviti a na obloze muzeme pozorovat zajimavou oblacnost - zejmena na jihozapade a zapade vyrazne rasy, rozbihajici se do ruznych stran, vytvareji vejire a dodavaji krajine jeste vetsi malebnost. Nad polem krouzi kane.
Z rostlin nas zaujme bily snedek chocholicnaty se zarive bilymi kvety, rozec polni, jitrocel prostredni, ruzova vikev a modry rozrazil persky. Tu a tam z travy vykoukne zluty kvet kozi brady. Zacina kvest zlutavy prysec chvojka a v blizkosti upati hory na sebe upozorni svymi napadne zlutymi kvety - starcek primetnik. Vstupujeme do lesa, kde prevladaji duby. U cesty, ktera vede napred po rovine, kvete jahodnik chlumni a marinka vonna.
Stacime se doprava a zaciname stoupat po uzke kamenite a strmejsi ceste. Uz nam zbyva jen 500 m k vrcholu a rozhodne to stoji za namahu. Cedic, z nehoz je Rip tvoren, obsahuje vice magnetovce, coz zpusobuje odchyleni strelky kompasu. Ten u sebe nemame, abychom se presvedcili, ale verime tomu.
Znacka nad dovedla, rekla bych, na jedno z nejkrasnejsich mist na Ripu, tesne pod vrcholem. Po obou stranach stezky jsou skalky s kvetouci salveji, materidouskou a lomikamenem. Uzasna scenerie! Usedame na kameny a tesime se krasami teto lhory. V dalce se ozyva kukacka a kolem nas poletuji motyli - vetsinou hnedasci a zlutave samicky ohnivacku s cernymi skvrnkami. Obcas proletne velky cerny cmelak s oranzovym zadeckem a pak se objevi skvost z rise brouku zlatohlavek, jehoz krovky se na slunci kovove zlatozelene lesknou. Brouk pri letu skutecne bruci. Drive se zlatohlavci v prirode bezne vyskytovali, ted jsou vzacnejsi. Rozhled do krajiny je mirne zaclonen oparem, ale i tak mame peknou vyhlidku na Ceske stredohori. Je prijemne teplo.
A jiz jsme na vrcholu, kde jsou davy turistu nejen pesich, ale i cyklistu, kteri tu dnes poradaji okruzni jizdu. Mistni restaurace nabizi obcerstveni a suvenyry. Rotunda svateho Jiri ze svetle opuky se na slunicku zvlast vyjima. Obejdeme ji zvenku. Prohlednemi si misto, odkud pochazi zakladni kamen Narodniho divadla a jeste vyhlidky k Melniku a k Praze.
Protoze sestup byva obtiznejsi nez vystup, zvolili jsme pro navrat prozaictejsi panelovou cestu, vedouci smerem ke Krabcicim. Ale i zde jsme se setkali s krasnymi skalkami u cesty a s koberci modrych rozrazilu. Dosli jsme k parkovisti a pak jsme odbocili vpravo na pohodlnou cestu pri kraji lesa, ktera nas dovedla k nasi zname cervene znacce, po niz jsme pokracovali do Ctinevsi na nadrazi.
Jeste jedno posezeni na vyhratem kameni a pohledy na Rip a okolni krajinu. Jeji krasou se shora kocha nekolik rogalistu. Nam zbyva uz jen rozlouceni s magickou horou. Snad, aby nebylo tak smutne, preletel kolem otakarek fenyklovy, nas verny kamarad ze Stredohori.
Vlacek se blizi do cilove stanice Ctineves. Z okna se divame do krajiny poli a luk, jiz dominuje osamely cedicovy bratr Ceskeho stredohori Rip. Hora vysoka 456 m nad morem, vystupujici nahle z roviny, opredena povesti o praotci Cechovi, se stala symbolem naseho naroda. A neni divu. Pri pohledu na Rip se zataji dech i nam.
Krajina hyri ruznymi odstiny zelenych barev a nektera pole, kde obili teprve zacina rust, se mohou pochlubit nacervenalou barvou zeme. Urodna a zdrava krajina, kde je dobre i zveri. Svedci o tom nekolik zajicu, srnek a bazantu, ktere spatrime behem jizdy. Sveze zeleny Rip je porostly listnatymi stromy. Byl zalesnen v 19. stoleti, pred tim byl bezlesy podobne jako stredohorske kopce na Lounsku.
Zde se, ze ve Ctinevsi vystoupili temer vsichni cestujici, kteri se vydavaji po cervene znacce k vrcholu Ripu - inu poutni misto. Jdeme aleji starych hrusni a pokracujeme polni cestou. Nekde nad nami zpiva skrivanek. Slunicko sviti a na obloze muzeme pozorovat zajimavou oblacnost - zejmena na jihozapade a zapade vyrazne rasy, rozbihajici se do ruznych stran, vytvareji vejire a dodavaji krajine jeste vetsi malebnost. Nad polem krouzi kane.
Z rostlin nas zaujme bily snedek chocholicnaty se zarive bilymi kvety, rozec polni, jitrocel prostredni, ruzova vikev a modry rozrazil persky. Tu a tam z travy vykoukne zluty kvet kozi brady. Zacina kvest zlutavy prysec chvojka a v blizkosti upati hory na sebe upozorni svymi napadne zlutymi kvety - starcek primetnik. Vstupujeme do lesa, kde prevladaji duby. U cesty, ktera vede napred po rovine, kvete jahodnik chlumni a marinka vonna.
Stacime se doprava a zaciname stoupat po uzke kamenite a strmejsi ceste. Uz nam zbyva jen 500 m k vrcholu a rozhodne to stoji za namahu. Cedic, z nehoz je Rip tvoren, obsahuje vice magnetovce, coz zpusobuje odchyleni strelky kompasu. Ten u sebe nemame, abychom se presvedcili, ale verime tomu.
Znacka nad dovedla, rekla bych, na jedno z nejkrasnejsich mist na Ripu, tesne pod vrcholem. Po obou stranach stezky jsou skalky s kvetouci salveji, materidouskou a lomikamenem. Uzasna scenerie! Usedame na kameny a tesime se krasami teto lhory. V dalce se ozyva kukacka a kolem nas poletuji motyli - vetsinou hnedasci a zlutave samicky ohnivacku s cernymi skvrnkami. Obcas proletne velky cerny cmelak s oranzovym zadeckem a pak se objevi skvost z rise brouku zlatohlavek, jehoz krovky se na slunci kovove zlatozelene lesknou. Brouk pri letu skutecne bruci. Drive se zlatohlavci v prirode bezne vyskytovali, ted jsou vzacnejsi. Rozhled do krajiny je mirne zaclonen oparem, ale i tak mame peknou vyhlidku na Ceske stredohori. Je prijemne teplo.
A jiz jsme na vrcholu, kde jsou davy turistu nejen pesich, ale i cyklistu, kteri tu dnes poradaji okruzni jizdu. Mistni restaurace nabizi obcerstveni a suvenyry. Rotunda svateho Jiri ze svetle opuky se na slunicku zvlast vyjima. Obejdeme ji zvenku. Prohlednemi si misto, odkud pochazi zakladni kamen Narodniho divadla a jeste vyhlidky k Melniku a k Praze.
Protoze sestup byva obtiznejsi nez vystup, zvolili jsme pro navrat prozaictejsi panelovou cestu, vedouci smerem ke Krabcicim. Ale i zde jsme se setkali s krasnymi skalkami u cesty a s koberci modrych rozrazilu. Dosli jsme k parkovisti a pak jsme odbocili vpravo na pohodlnou cestu pri kraji lesa, ktera nas dovedla k nasi zname cervene znacce, po niz jsme pokracovali do Ctinevsi na nadrazi.
Jeste jedno posezeni na vyhratem kameni a pohledy na Rip a okolni krajinu. Jeji krasou se shora kocha nekolik rogalistu. Nam zbyva uz jen rozlouceni s magickou horou. Snad, aby nebylo tak smutne, preletel kolem otakarek fenyklovy, nas verny kamarad ze Stredohori.
2 názory
Jiřinko, děkuji za milé zastavení i pozdrav po otakárkovi fenyklovém :-))) Včera jsem byla na jednom místě tady v Praze (možná, že jsem Ti o něm psala), kde jsem viděla a asi deset minut pozorovala otakárka ovocného. Bylo tam i hodně modrásků a baboček bodlákových. Teď se tam zase vydám - určitě bude "motýlný" den :-))) Posílám pozdrav po otakárkovi ovocném :-)))
Ri_ko -
díky moc. Letos už asi ne, ale na jaře se vypravím na obě místa. - spojím to i s pozorováním květeny v okolí
Tak to je snad jediné místo, kde jsem ještě nebyl - ostuda, co? Teď jsem v létě prolezl Šelmberk, Zbořenec a pár zbořenišť a osad, ale takhle popsat mě to nikdy nenapadlo. Hezký.
Ri_ko
díky za návštěvu a milou kritiku. Já jsem byla na Řipu poprvé před dvěma roky. Píšeš, že jsi prolezl Šelmerk, Zbořenec... kde to je?
Šelmberk - zbořenina a zbytky hradu - je to směrem na Tábor, Ml. Vožice a kousek .
Zbořený Kostelec (už jsem usínal když jsem to psal)- Týnec n. Sázavou - pár km po řece - taky trosky ale u obou nádherná krajina. Kostelec doporučuji, není daleko od Prahy.
Jsi opravdový znalec a milovník přírody! Na Řípu jsem ještě nebyla, ale někdy bych se tam chtěla podívat. Podnikáme taky takové výlety, ale spíš po okolí....Povídka se mi líbila, cítím tu vůni rostlinek a květů až sem.....Těším se, až s rodinou zase někam vyrazíme.
Diky za navstevu. Preji Ti a cele rodine krasny vylet se slunickem a modrou oblohou.
Diky za navstevu. Muj vystup byl take trochu dramaticky - posledni strmejsi usek cesty jsem lezla po ctyrech. Svoje putovani po kopcich podnikam o francouzskych holich. A kdyz vystoupim na Rip, na Lovos, Milesovku a dalsi, mam z toho obrovskou radost.