Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePovídánka s horami
31. 08. 2000
6
0
4166
Autor
Olí
Horami chodí se potichu
a těm, co věčně žvaní
v momentě zacpe papulu
vichřice, chladná paní
Horami chodí se za sebe
po vlastních nohách vratkých
a kdo svou duši neunese
netrefí nikdy zpátky
Horami chodí se naprázdno
- cukr a něco k pití
a slunce, co ti palčivě
na lehkou hlavu svítí
Na hlavu z které vyklouzly
myšlenky co moc bolí
S rachotem těžkých balvanů
vrhly se do údolí
S očima v šedi morény
či v modři od oblohy...
Svět kolem tebe ulétne
zůstanou jenom nohy
Pokud máš dost už nadhledu
pokud už nadhled bolí
lehneš si kolmo ke svahu
a padáš na údolí
na žíhaného kocoura
s nitkami staniolu
Svět zase stojí na nohou
Děsná chuť na kofolu
Semipalakva
01. 09. 2001
Olí: ze všech těch prvních mám i já tuhle nejraději... teda ještě s Kocourem. Vůbec kočky jsou nádherná stvoření...
Ten Tvůj "žíhaný kocour" mi připomněl, že se mi od Tebe líbí "Dveře do léta". Sice ten kocour měl s tím skleníkem až podezřele velké štěstí (u mě by se mu to nestalo - skleník nemám), ale ty jeho pocity se mi líbí moc. Olí.
Dík - tohle je má první básnička pro mou mámu - za tu fůru let, co píšu. Takže to hází i se mnou. Druhá sloka je její dětská vzpomínka.
Nevím, jak mi vydrží smířlivá nálada a nadhled, ale chtěla bych v "povídánkách" pokračovat (jako obvykle - mám tři povídánky a už mám vizi knížky a mám k ní napsaný úvod... uáá!). Díky Vám všem. Olí.
Vážení, sorry, dostali jste ode mě odpověď na úplně jinou povídánku, i když jste se mi ozývali k úplně jiné povídánce - k té s horami (moj nový tatranský zážitok). To je skoro zakázaná reklama, omlouvám se. Olí.
Ale ten konec je obzvlášť výbornej!!!
I když nejsem příznivcem samohláskové shody ve verši.Prostě ty sloky polobezveršní se mi líbí mnohem vííííííííííííííííííc.Fakt takhle moc.
Právě snídám tvoji báseň
neodřu si o ni dáseň
jemňounce mne pohladí
na nový den naladí
Neboj, Wolflingu, on zas někdo ubere. A dík za názor k básničce plné nekonečných kruhů.
Brablenec_P
31. 08. 2000Brablenec_P
31. 08. 2000
líbíš...
Potom se opřel o žízeň
a prosil
aby nepřestávala
A obával se toho mála
Bál se jak dítě
Moc se bál...
no nic,ale stejně Ti to TIPnu....