Sen

Jdeme na stužkovanou. Koná se na zimním stadioně, mezi lavičkama. Jdou tam moji staří známí. Je tam i moje Láska z teď .

Holky se baví s holkama a kluci s klukama. Jen můj kroužek je smíchanej. To je dobře. Pěkně se bavíme a jdu na záchod. Láska mě vidí a jde se mnou. Spousta pusinek.

Ležím na pohovce opěradlem do místnosti a koukám na ni, ona na mě. sedí v křesle kousek ode mě. Proč neni u mě. nejde to. Nevím. Najednou přijde uvědomění, že umře, já umřu, všichni umřou. Je to hluboké pochopení smrti a já brečím. Vidím svého dědu ve vzpomínkách. Ještě žije. Mám úplně mokrej obličej, stydím se koukat kolem sebe, aby to nikdo nevěděl jako já.
Umřeme.

Akce skončila a všichni v zástupu procházejí kolem mě. Po očku na ně vykukuju, nechci aby věděli, že na ně koukám, ale ví to. Já zase vím, že chtějí, abych se přidal do zástupu a pokračoval. Jde se přece dál kalit. Láska jde s nimy, zastaví se u mě, chvíli na mě koká a pak jde dál. Nezůstala tu se mnou. Vstávám z gauče a běžím za ní.

Jdeme do hospody, někteří odcházejí domů. Nasazuju masku kaliče, a nechci. Vím, že ji mám a stojím mlčky a koukám do blba. Všichni postupně zaplouvají do hospody, čekají tam na všechny, i na mě.

Tři holky se baví v kroužku, jedna machruje jak sou bohatý a druhá pusinkuje tu třetí mezi nohama. Říkám: Teda Radko!. ona: se na mě podívá a směje se. chce mě a já ustupuju. Se jen dívám, láska za rohem mozku kouká na mě. Miluju ji.

Někdo zdraví dobrý den a já zjišťuju, že je to už nesen. Vstávám a jdu se umýt.