Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Universe C

06. 05. 2004
1
0
1686
Autor
warman
Sto roků, sto dní stále marně čekám až se rozední. Blekotavé hvězdy tiše sní. Nezhasnou. Doufám, že praporce světla rozezní. Nezměrná prázdnota chladu touží po mé hlavě. Samota cení zuby z hladu. Zas mám pocit, že to skončí dřív než po popravě. Má duše se nyní tenčí. Moje svíčka zhasíná, na sto let zas usíná. Modravý mráz snědé země pokrývá pavučinou rychle a jemně.
Adelan
10. 05. 2004
Dát tip
Docela mě děsíš... jinak básnička líbí

Aramaki
07. 05. 2004
Dát tip
Poslední verš je opravdu povedený

Poslední strofa je povedená.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru