Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTak to vyslov, když né já!
17. 05. 2004
0
0
886
Autor
pupitooo
Z dopisu Martinovi 23. Ledna 2004: Hoj Mates, Tak jsem objevil další problém, který mě tíží. Není to nikdo i když to souvisí se všemi. Je to pouze něco, problém s mlčením. Mlčím když mám mluvit. A když mluvím, tak si později vyčítám, že jsem raději nenechal mluvit jiné. Je to těžké rozhodnutí, když nevíš, co si ostatní myslí. Asi to tak bude navždy... ...Karel
Doba plyne, čas nestačí,
po ničem přijde znova krach.
Ani jeden kec, ani jeden tlach.
Doba plyne, čas nestačí,
tak to vyslov, když já ne!
Proč oči bloudí, nikdy spolu?
Nemám odvahu hledět vpřed,
nejradši civím, hledím dolu.
Povědět něco, nemám komu
Doba plyne, čas nestačí,
tak to vyslov, když já ne!
Oba víme své. přichází.
Nikdo neví nic,
ticho uši rve.
Slova nemohou z plic.
Čas utíká, doba pádí
a voda letí vodopády.
Kapky mlží druhý břeh,
mlha vadí nikomu.
Nevidím na okraje střech,
vidím vrata domu.
Branka z dřeva, zavřená.
Šance v rohu, čeká schoulená.
Doba není, čas tlačí.
Tak to vyslov, když já ne!
Není již co bývalo,
nestihlo co zívalo.
Nová šance, další, další.
Ztratí se však na konečné.
Čas kvapí, doba zazší.
Chvíle nová, nedopřeje blahořečné
Neporaním trnem chřtán.
tak to vyslov, když já ne!
Nemám odvahu hledět vpřed,
To co bylo bude zas,
marné je se trápit, vzpomínat,
bolem radost zatírat,
není proč by vyšel mráz
Doba plyne, papír dochází,
až na hranu slova přichází.
Proč to v nitru drtit, krajane?
Tak to vyslov, když já ne!
Slova nemohou z plic.
Netuším, co povědět bych měl,
však tady někdo tuší moc.
Moc rád první býti chtěl,
teď odchází a dobrou noc.
Konečně první místo stihl.
Ale prohrál, však netratil.
O nic nepřišel, jen se mihl.
Čas fofrem utek, chvíle krátil.
Na vše je chvílí dost, vše stačí,
přec to vyslov, když já ne!
nestihlo co zívalo.
Nová šance, další, další.
Ztratí se však na konečné.
Čas kvapí, doba zazší.
Chvíle nová, nedopřeje blahořečné
Neporaním trnem chřtán.
tak to vyslov, když já ne!
Nemám odvahu hledět vpřed,
To co bylo bude zas,
marné je se trápit, vzpomínat,
bolem radost zatírat,
není proč by vyšel mráz
Doba plyne, papír dochází,
až na hranu slova přichází.
Proč to v nitru drtit, krajane?
Tak to vyslov, když já ne!
Slova nemohou z plic.
Netuším, co povědět bych měl,
však tady někdo tuší moc.
Moc rád první býti chtěl,
teď odchází a dobrou noc.
Konečně první místo stihl.
Ale prohrál, však netratil.
O nic nepřišel, jen se mihl.
Čas fofrem utek, chvíle krátil.
Na vše je chvílí dost, vše stačí,
přec to vyslov, když já ne!