Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSvátek deště
16. 05. 2004
0
0
1647
Autor
bramburek
Duše mi zpívá v rytmu kapek,
honí se jako šílená.
Miluju zas volá do jara!
Ztratil se lesk, ztracen je zmatek,
odtekl hnis z prohnilé rány.
City už mi pevně stojí,
v louži se cachtají,
bahnem se brodí,
je svátek deště a ony jsou milovány.
honí se jako šílená.
Miluju zas volá do jara!
Ztratil se lesk, ztracen je zmatek,
odtekl hnis z prohnilé rány.
City už mi pevně stojí,
v louži se cachtají,
bahnem se brodí,
je svátek deště a ony jsou milovány.
Já mám někdy pocit, že ubližuju pořád všem, neúmyslně, ale přece, a taky se nejde toho zbavit,takže tě úplně chápu, co tím myslíš...
Působí to na mě způlky vesele a z druhý smutně, cítím tak nějakej rozpor,i když nevím, jak jsi to opravdu myslela.Ale jako celek se mi líbí - hlavně první řádek.
Někomu jsem moc ublížila, a to se uvnitř mě odehrálo, i když ta osoba mně odpustila.Stejně se cítím stále tak špinavá:-(
Ten pocit znám, člověk často ubližuje neúmyslně těm, co má nejvíc rád, a napravit to nejde, ale čas to vyléčí.Ten člověk tě stejně má a bude mít dál rád, snaž se tím netrápit,to se stává...
Candy, jsi moc hodná.Vím že mi odpustila, ale stejně jsem ji moc ublížila.A toho se jen tak nezbavím, špatný pocit.-(
děkuju ti...
jo, tohle se asi křičí...
První řádek...
jinak jako české titulky pod německou operetou..