Alkapóne všehomíra

seč mi síly stačí

má snaha je teď obrovská

pokouším se vidět děti

se zavřenýma očima

počkám si tu na toho

kdo hraje v kostky

se svázanýma rukama

provázkem

za zády

s napětím očekávám

zda odpoví mi na otázky

co položím tak hlasitě

že rety mé budou semknuté

natahuju krk a napínám uši

všude vládne klid a mír

a konečně to slyším

- ticho, ten nejhorší ryk

cítím kolem svého těla

Alkapone Všehomíra

postavička důležitě směšná

zem ve švech praská

najednou to vidím  jasně

budoucnost je ukrytá

do ušmudlaných starých karet

Alkapóne se potutelně usmívá