Krvavé a nahé blues (wik)

Oblečená, přec nahá tu sedím

Toužím, chvěju se a hledím

Do tvých očí, jsou tak temné

Vznesu se, padám. Obloha bledne.

Je mi tak krásně, přesto se bojím

Každý den svlečená u něho stojím.

Dívá se na mě, vzdychá

Já mám strach, sbírám nůž

Vzrušeně hledí, tak rychle dýchá

Nechci mu ublížit, přesto už…

„Lásko…“ ty odejdeš se mnou

nořím nůž do hrudi, poprvé – jednou

naposled tiskneš mě k sobě

dívám se do tebe – k tobě.

Moje krev je v tvojí

Sladká a teplá

Andělé stojí

Před branou pekla.