Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seParlament: stačí zatlačit
Autor
Aristoteles
Demokracií z její definice rozumíme: vládu lidu, nebo detailnějším opisem: formu vlády, ve které nejvyšší moc patří lidu a uskutečňuje se přímou účastí nebo prostřednictví volených zástupců. V případě České republiky hovoříme o tzv. parlamentní demokracii, tedy o vládě lidu vykonávané prostřednictvím volených zástupců. Snad měl pravdu Winston Churchill, když podotkl, že demokracie je ten nejhorší způsob vlády, ale že nezná lepší. Nevím, každopádně nám ale parlamentní demokracie přináší, kromě dobrých a špatných zákonů a někdy i vyložených zmetků, i nevšední zážitky.
Do poslaneckých koryt, tedy lavic, by měli usedat vzdělaní a inteligentní lidé, to se ale ne vždy děje. A tak se stane, že občas v parlamentu narazíte i nějakého toho společensky unaveného (Ko)Kotta. Když to trochu zjednoduším, tak tou nejpodstatnější činností poslanců a poslankyň je stisknutí správného tlačítka ve správnou chvíly. Ale právě zde leží kámen úrazu. Tři tlačítka: ANO, NE, Zdržuji se hlasování. Stačí zatlačit.
Při hlasováních jde však nezřídkakdy o zdraví, připomeňme si třeba případ pana poslance Kotta, který protože, jak sám tvrdí, souhlasil s vládním návrhem zákona, ale klub v němž působil, opoziční ODS, byl proti, se musel v parlamentním baru (!) ztřískat jako carský důstojník, aby dokázal překonat morální dilema a nakonec hlasovat proti své straně. Řešení v pravdě fulminantní, i když už poslancovo příjmení částečně poodhaluje jeho osobní kvality. A pak je tu ještě převoz težce raněného ministra zahraničních věcí z jednotky intensivní péče na důležité hlasování o DPH. Pro neshody občas padne i facka, ba co víc, jak nám dokládají záběry nemilosrdných stranických bitek z ruského parlamentu, někdy jde skutečně i o život. Nemají to holt naši zástupci snadné.
Nutno však podotknout, že my obyčejní občané, to s nimi také nemáme zrovna nejlehčí. Někdy se stane, že ani alkohol, dovoz mrzáka a ani pořádná parlamentní bitka nezabrání přijetí neskutečného paskvilu. To si pak my VOLY-či můžeme nanejvýš stěžovat, co za (zás)TUPCE jsme si to zvolili, protože ti na nás někdy z výšky svých poslaneckých koryt doslova "tlačí".