Vzpomínky na lásku

Tahle báseň nemá mít žádný hlubší význam pro tento svět, jen pro jednu osobu - a proto v ní nehledejte hloubku ...

Vzpomínka na lásku

Slyším kdesi v dálce
slova jež vyslovila
má láska v zimě
pod lampou měsíce …

A slyším těch jisker tisíce
jak po vodách tančí
a na stráni v lesích
a pod stínem pavlačí
tam v zahradách …

Ráno je ještě daleko
a hvězdy kreslý
pavučiny do vlasů …

Dvě hvězdy na nebi
sešly se nad číší vína
a v poháru zmrzliny
spadla všechna tíha
jak šlehačka na hladině …

Neříkej třeba nic,
jen zanechej si vzpomínky
a pak tiše jak vítr
nechej je jak kvítky pomněnky
roztrousit do kraje …

Pláču …
když hovořím s temnotou
a tříští se vzpomínky
a přece – s tou touhou zakrytou
žiju dál …

Vzpomínáš?

Léto si vzalo krásný šat
a za zděnou ochranou
si začalo s námi hrát,
doteky, polibky a slova upřímnosti
a láska v pohárech netečnosti
tak jako tenkrát
když svítilo sluníčko
do Kroměřížských zahrad …

Vzpomínáš?

Bylo co říct
a měsíc byl v úplňku
a mraky jak hedvábí
kreslily v tvář rumělku …

Dlaň splynula s dlaní
a kdesi v dálce
někde nad ní
se smála krása …

Pamatuješ?

Když padla zima na přehrady
a na kopce s tichým šepotem
a pod vzpomínky ovcí pod ohrady
se šeřel kraj …

Tak už jsme byli daleko
každý na druhém konci duhy
a tichý byl žal …

A žal nás hřál …

Jak jen on dovede.
Zvedal jsem tváři k nebi
a volal tvoje jména
a doufal v odpuštění
a prosil pro tvé štěstí …

Miluji a nepřestanu
ať Vesmír pohasne,
nebo slunce ztratí jas
na to co bylo překrásné
vzpomínám a budu zas …

Ať plytkost fejetónů
a fráze básní
jak tisíc maratónů
utečou do zahrad …

Neboť jsem miloval
a budu zas
a přitom vzpomínal
na klidné náměstí
tehdy v Kroměříži …

Tichou a svatou noc
nám přáli každému jinde
a vonělo vepřové,
a Velikonoce – nevím jak moc
ale já vzpomínal
a snil …

Vždy jen o tom jak stojíme
každý druhému po boku …
a na podzim
ve vlnkách potoků
viděl tvé oči …

Už nemám strach
když stanu před osudem
neb osud je jen
ve světle hvězd
dalším z tvých jmen …

Neměj strach ani ty,
usínej s láskou na rtech
a neboj se otočit …

Miluji tě
vždycky budu
a s tebou celý ten širý svět.
Jen …
Těchhle několik vět
přitiskni k srdci
a …

Neříkej třeba nic,
jen zanechej si vzpomínky
a pak tiše jak vítr
nechej je jak kvítky pomněnky
roztrousit do kraje …

To je to oč žádám
nic víc a nic míň …

Směj se
a měj se …

---