Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZtráty zdánlivého jasu
06. 09. 2000
0
0
2977
Autor
jorel
Ve chvílích, kdy tmavě modré nebe
ztrácí zdánlivě svůj jas,
opuštěn všemi a uzavřen v sebe
slyším vzdáleně Tvůj hlas.
Jsa uprostřed davu, jenž nemá žádné krédo,
otřásán zvraty, jež mi život působí,
na cestě za Tebou opakuji jméno,
které mi o Tobě vůbec nic nepoví.
A o tom, zda-li jsi a kde Tě mohu hledat,
jakou máš tvář či jakou podobu,
přemítám ve chvílích, kdy svět je mi cizím zcela
a svoji představu si vezmu do hrobu.
hezký
neopakuj krédo, zkus ho žít, to Ti o Něm hodně poví.
Nechci tě poučovat. Jen se mi to osvědčilo.
Ten záveř mi dost říká, akorát - já se trochu vyhýbám rýmům - v tomhle případě to sice není infantilní veršovánka jako v mnoha jiných případech (i na Písmáku), ale cítím jakoby Tě rým trochu spoutával, možná je to moje přesvědčení, ale ...
Jsa uprostřed davu, který nemá žádné jméno
- to se mi hodně líbí, a pak ten závěr, jak sem napsal výše. LASY