Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Asertivita

31. 05. 2004
2
0
1334

Hlen si visí z mojí pusy

Dotýká se skoro země

Mně moc chutná Vám se hnusí

Není divu vždyť je ze mě

 

Sahá mi už  po kolena

A jak krásně barvy mění

Od žluté až do zelena

Líbeznější pohled není

 

Jsme spolu pevně spojeni

Lepkavou silou slizu

On chrání mé vnitřnosti

A já mu dávám mízu

 

Není lehké rozloučit se

Zpřetrhat veškerá pouta

Tak saju ho zpět ve své plíce

Ostatní? Tak ty už jsou tam

 

Další podlehl svému citu

Hlupáček roztoužený

Zapomněl na asertivitu

Udusily ho vlastní hleny


Dr_Mephisto
02. 06. 2004
Dát tip
Až k posledním dvou strofám je to dobrý, ale pak se mi zdá, že se moc často mění rytmus veršů...

Jo jo, základka to byly časy. Připouštím, že podvědomí mohlo zapracovat...

Brablenec_P
01. 06. 2004
Dát tip
Je to blití :-)

sk8ergirl
31. 05. 2004
Dát tip
fuj... jinak čtvrtá sloka: tam má být asi saju... a pak pátá sloka: píše se zapomněl...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru