Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sekomu-ni-komu
Autor
Samota
souhlasím se vším,co o mě prohlašuje moje já!
každý ma strach odhalit svou pravou tvář,
znám se,spíš polykám nečistoty toho stavu,
kde teď jsem...
potřeba pohlédnout zpět je strašlivá zničující touha,daru-poznání..
ale ted ne! až zestárnu a budu chápat Ty podstaty...
komu?nitěrnému prolezlému pocitu něhy...
nechápeš?..
nechceš pochopit...
chceš se vznášet,ale co my?
nejsi už sám,jsem probuzená,
dal jsi mi život a já se přinutila k žití!
tak mě teď nezastavuj...trůn,po trůnu dobýváš
a na co?když mlčíš...
blouznivá předehra mých slov,mi neříkala ať přestanu psát..
jen se snažím pochopit,co si ode mě čekal...,bratře?!
chápu nezvládnutá výslovnost těch pravých slov..
ztrácím se s tím,co teď v sobě vnímám..
had mi leze po šíji..,já se,ale nevzdám..
chápeš?
nebo se chceš pomazlit se svoji vlastní zrůdou,
soustavně se obtěžuješ představami,co dál?
neprašivější pocit,ničí mě,
prolézá mnou a nejde se ho zbavit..tak alespoň mluv?!
proklela jsem se svýmy ústy..Tebou..
nehci se podlézavě tvářit hrdě...nejsem větroplach,
spíš vítr sám..
nikdo neví proč to dělám...vylouvám se...a co?!
Ty přece víš...chci dávat lidem souhru s vnitřní nesouhře,našeho labyrintu..
věř mi,že nejsi jediný,který ztratilll
..jsi moc utvrzelý v tom,že nic nemáš...ale jestli si tohle myslíš...jsi hlupák...!
hlupaku,hlupáku!!
monolog...třetí část,čas už odešel a zbyla jenom smrt..už nic nemůže stárnout,
už nic nemá základ..možná chladný tupý zbraně..
hlas dozněl a já spolikala prášky...nažer se svině,říkal sis v duchu...
obžérství byl hlavní motiv toho soudu,cos proti mě vztáhl...
zkus mě rozložit,podívej se subjektivně ze všech pohledů a narazíš na realitu..proč se děje zlo..?.
lidi trpí..nejsou smíření s tím,co je čeká...hledají absurditu...snaží se házet svůj podíl vinny na druhé...
a i Ty to trochu děláš... sám v sobě se snažíš prokousat záhady světa..ano fakta,logika..
ale existuje i jiný svět..ten bez pravdy..a ještě víc pravdivý...
zkus se probudit zmraženosti svýho úspěchu,otevři oči...nejsi dokonalý..jsi srab..
v jedné poloze...být tolik let?..no tak...nejsi už blázen...nebo toho chceš moc...úpění ti nezachrání krk..možná jen teď..já vím,že
Ty to víš..a nechtěla jsem být zlá...ale...
nejsi dokonalý,neopovrhuj jimi a ani sám sebou...buď konečně svůj...začni věřit srdci..máš být přece už muž...a né dítě