Na útěku

Na útěku..

Strašná škoda, že nevím, kde teď právě jsi,

že nevím s kým se líbáš..připadám si ztracený,

a tápu…myslím na všechny chvíle, kdy jsme byli spolu,

i na ty které měli přijít..a opakuji tiše stále znovu

jméno tvé, představuji si, jak jsi vzdychala

v mém náručí…a střídavě, pomalu rychle, jak jsi dýchala,

pohlcen tvou vůní, nezvrátím už to, co se stalo,

v mé mysli, v těle mém a nezapomenu na to co bylo.

A zase, připadám si jak probodán tvou vášní,

chvíli se raduje má tvář, na dlouhé hodiny zvážní..

a já vím, že ani těmito slovy…hloupými..

nevykoupím naší bolest, nevykoupím ty bolestné hodiny

plné našich snů, plné nadějí, plné smutku, pláče snad,

rozuměj dobře, já nechtěl jsem víc, chtěl jsem tě mít rád,

ale mizíš, možná už jsi zmizela…osud nezměním a ani ty,

nezměníš, co bylo nám dáno…a tak zničený…

čekám na anděla, nesmířím se s tím, a i když ti říkám,

jak se věci mají, jak se nezmění, tak potají čím dál tím pomaleji dýchám..

a věřím, že vystřelí..duše z mé schránky, ze schránky pro bolení,