Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUvadnutí
12. 06. 2004
3
0
2387
Autor
Will
A tak veškerá naděje uvadla,
Jak květiny nezalité věky.
Slzy pálící jak plamen pekla,
Přitom křišťálově čisté,
Dopadají na zem,
kde tvoří kaluž neštěstí..
Přeju ti, abys našel někoho, kdo ty slzy, co se tříští o zem, nenechá zemřít..
Chápu to a je mi to blízké...tip*
tak tato si myslím, že je vydařenější.... souhlasím s Jikem, kdyby ses rozhodl ji poupravit, byla by opravdu moc hezká....
Ta báseň takle má být. Ztráta naděje je prostě konec. Je to velice zdrcující a navíc, když to jde pomalu... Vždyť se říká, že naděje umírá poslední, když tedy umře i naděje, co pak?
ale spíše jsem myslela ty úpravy těch - jak apod... :-))
naděje nesmí umřít, je v nás, pak by nic nezbylo, ne? :-))
Myslíš, že bych to napsal, kdyby neumřela? Tohle jsem napsal sve divce smskou jako odpoved na neco. Uz si nepamatuji na co, ale rozhodne to nebylo moc kladne.
příjemná myšlenka, místy bych předělal některé drobnosti (pálící - nezapadá k vyprávění v 3.os. ve zbytku básně, kde - to zní v tomto postavení moc surově a je nadbytečné /stejně tak "jak"/).