Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdo neskáče, není Čech
Autor
Karabekian
My, Češi, jsme národ velmi soutěživý. Každoročně se pereme o 1. místo v žebříčku obezity, počtu vypitých piv na osobu.. I studenti se snaží – již svou tradici má jejich soutěž o největší počet zameškaných hodin. Já taky nejsem pozadu, neboť jako skalní fanoušek místního fotbalového klubu se každý týden účastním tzv. “fotbalového pětiboje”…
Zrovna jeden takový máme s klukama v plánu dneska – hrajeme se Spartou, to se musíme pořádně předvést! Formu na to máme, vždyť jsme celej týden po večerech trénovali v naší oblíbené hospůdce.. Už se těším, až zase půjdeme městem, budeme vyřvávat klubovou hymnu a všichni před náma budou utíkat, budou z nás mít strach! To potom začneme první sportovní disciplínu – tzv. hod popelnicí. Kd
o dohodí dál a ještě přitom sejme co nejvíc Sparťanů, vyhraje. Tohle kolo je jen takový zahřívací, abychom byli dostatečně rozdejchaní na další disciplínu, kterou je překážkový běh aneb čím víc Sparťanů ušlapeš, tím líp. Pak už se můžeme v klídku přesunout na stadion. Tam se s klukama posilníme nějakým tím panáčkem Ferneta, aby se nám v třetím kole, zkoušce zpěvu, pěkně zpívalo. To vždy celej stadion ztichne a poslouchá naše zlaté slavíčí hlasy. Já jenom nechápu, proč Česko stále hledá Superstar?!Když skončí naše hymna, zápas může začít. Pozorně sledujeme rozhodčího, neboť on je hlavní terč našich poznámek. Kdyby nám náhodou chtěl nějak uškodit, víme, kde má auto. A taky víme, kam chodí jeho děti do školy J . Kdyby se nám hra zdála nudná, jsme pojištěni dýmovnicema. To je pak naházíme na hřiště a hráči si chtě-nechtě hrají na schovku. Zkrátka, o zábavu máme vždy postaráno!
Na druhý poločas máme přichystanou čtvrtou disciplínu – tzv. test zručnosti. Všichni se vrhneme na nově přišroubované sedačky, které s radostí vytrháváme a hážeme po fanoušcích soupeře. Nebo ještě lépe – po pomézním rozhodčím! V té chvíli jsou objektivy všech novinových fotoaparátů a všechny kamery namířeny na nás - a právě to nás baví, neboť jsme středem pozornosti.. Zápas je kvůli našem
u neurvalému chování přerušen, ale to nevadí. Hlasitě skandujeme pečlivě secvičená hesla (moje bývalá učitelka hudební výchovy by měla jistě radost) a hážeme na hřiště všechno, co nám přijde pod ruku..Tohle je ta správná atmosféra, která však po skončení zápasu pokračuje dál. Přesuneme se do hospody
; cestou ještě pořádně pošlapeme městský trávník, vyrabujeme nějakej ten obchod, popřípadě poškrábeme někomu auto… Pak pořádně spláchneme tu šílenou žízeň pivíčkem a rozebíráme momenty z vyhraného zápasu. Před sebou máme poslední disciplínu a tou je test vytrvalosti. Vyhrává, kdo zmákne nejvíc “dvanáctek”.A kdo je vítězem našeho pětiboje? No přece ten, který “vytuhne” jako poslední a vítězoslavně usne pod stolem..