Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProsím, nedívej se tak
Výběr: sleeping_beauty
12. 09. 2000
7
0
2036
Autor
Em
Mé jméno je Nikdo
Přestože
Na světě jsem jenom chvíli
Vím, jak bolí samota
Prosím, nedívej se tak
Poznal jsi tisíce žen i dívek
Znáš všechno líp
Jsi muž, ne dítě
Já jsem však jiná, uvidíš
Maličké monstrum
v růžových satečkách
S ostrými zoubky po krvi toužím
Avšak teď
Pokorně
K nohám se ti skláním
Pramen černých vlasů
Svezl se mi do čela
Rouhám se, nevěřím
Vím, to se nedělá
Nauč mě koupat se v moři lásky
Teď, v tomto životě, na tomto světě
Bez bázně, bez hany, pocitu hříchu
Ve Venušině svatyni
Odpřisáhnu ti oddanost na pár chvil
Budu ti vším, čím budeš chtít:
Milenkou, dítětem,
Můzou i můrou
Ale jen na chvíli, co budeš živ
Nás nečeká skvělá budoucnost
Nezestárnem spolu
Štěstí - nebudu se studem
Odvracet sešedlou tvář
Neboť ty dávno přede mnou
Obrátíš se v prach
Ne, nedívej se tak
Čas uhání na černém koni
Řítí se k propasti...
Položím se na louku vlčích máků
Tak jako ostatní nebožky
ubité tvojí vášní
A moje hrdost se rozplyne v polibcích
S příchutí hořkých mandlí
a zeleného pepře
Pane můj, vím, že se nesmějí
Vykopávat mrtvolky u hřbitovní zdi
Exhumace vzpomínek
Pokryté prachem
Zabalené do hadru zapomnění
Neboj se, pane můj
Až přijde čas
Zahrabu tě hluboko
Přehluboko
Ve svém nitru
Tam, kde už tě
NIKDY
NIKDO
Nenajde
Ani já...
A pak jen občas
Uroním několik nostalgických slz
Na smetišti amorových šípů
A rozbitých zrcadel
Ty sám to znáš nejlíp
Nedívej se tak...
Nekdo kdysi rekl, ze muz chce byt prvnim a zena posledni. Snad mel svatou pravdu, ze EM?
Nekdo kdysi rekl, ze muz chce byt prvnim a zena posledni. Snad mel svatou pravdu, ze EM?
prestoze si foto nevybavuju, Ty jsi vykreslil/a hodne zdarile obrazky a ty si vesim na stenu dnesniho odpoledne a detailne prohlizim hru stinu a barev...
k prologu: spíš bych napsal inspirováno vlastním životem
k básni: skvělá skvělá a já nemám co dodat, teď ,protože nemám žádná slova ve svém vyhaslém mozku, protože je jako svíčka a tvá báseň jako průvan fičící otevřeným oknem a já chci být sám a naslouchat té tmě a vidět dál tu tvoji báseň