Příběh

Byl jednou jeden mladý muž.

Všeho měl dost.

Všichni si říkali:,,Je šťastný už.“

Ale v srdci měl most.

On to vlastně nebyl most,

Ten most tam chyběl.

Mohl býti šťastný dost,

Pořád ale v koutě zkameněle seděl.

Ten mladý muž měl všechno, co si jen mohl přát,

Měl peníze, rodiče, plno děvčatům se líbil.

Ale srdce mu zranil jeden velký čáp.

Ten co mu lásku slíbil.

Měl plno děvčat,

Ale on je nemiloval.

Byl v jeho srdci chlad,

Žádnou neměl tak moc rád.

Jednou už to nevydržel a šel do světa.

Snad nějakou dívku potká,

To bude jeho nevěsta.

Bude ho milovat a bude hodná.

Došel k jedné louce.

Tam krásná dívka ležela,

Ta dívka tam pásla ovce.

Byla krásná,ale plakala.

Mladík k ní přistoupil

Zeptal se co se stalo.

Kousek srdce jí uloupil.

A to děvče plakalo.

Mládenec pochopil,

Tady je ten jeho most.

A děvče na rty políbil.

Vtom děvče řeklo:,,Tak dost!“

Ona je smutně zasnoubena,

On ať si jde dál.

Bere si chlapce Bena,

Ben jí smutnou cestu dal.

Ať si najde veselou ženu

A ji nechá tu.

Řek:,,Nezapomenu,

Zůstávám tu!“

Došel za jejím otcem,

Slušně se představil,

Řek,že chce být jejím pánem,

Aby mu podmínky stanovil.

Otec vyděšeně koukal,

To není možné, ona svého muže zná,

Rád by mu svou dceru dal.

Ale jiného pána má.

Mladík řekl:,,Jejím Pánem může být jenom Bůh.

I já mu své srdce dal,

On není jenom duch,

On je Králů Král!!!“

Otec na něj koukal, pak se skátil k zemi,

,,Rád bych ti svou dceru dal,

Ale druhý úkol tady není.“

Mladík se smutně díval a v srdci cítil žal.

Bez ní nemohl žít!!!

V noci s ní utéci musí!!!

Dívka chtěla se svým otcem být,

Svou rodinu u sebe mít.

,,Tvá rodina budu já a naše děti.“ Řekl mladík.

,,Jen s tebou já chci svůj život žít!!!“

,,Co by asi dělal Beník???

S ním já musím děti mít!!!“

Bylo ráno a dívka byla ve své posteli.

Mladík tam však nebyl.

Dívka plakala v dojetí,

Ben už se jí ženil.

Byl bohatý a mohl si vybírat.

Dívku nechal, jinou si vzal.

Mladík zatím našel krásný hrad,

Všechny své síly do opravy dal.

Za rok se vrátil pro svou milou,

Nenašel ji.

Byla jenom chvíli mrtvou,

Políbil ji.

Dívka se však pohnula.

Mladík odcházel, nic neviděl.

Dívka od něj růži pustila,

On v očích velké štěstí měl.

Soužila se samou láskou k němu,

Až do nebe šla.

Králi žehlila kousek lemu,

Pana čistá ji zpátky pustila.

V očích měla dojetí,

Byla v mládencově objetí.

Pak velká svatba byla,

,,Princezna“ se krásně nastrojila.

Spoustu dětí spolu měli,

Lásku všem jen rozdávali.

Sami ji měli dost,

Rozdávali pro radost!!!