Písmák Stěhování
Zatnout svalypevně chytit a držet. Pomalu se zvednouta couvat s takovou opatrnostíaby nepadla držka.
Na čele vytrysknouprvní kapičky potu. Začínáš pociťovat únavua bolest v pažích.
S cigaretou
27. 1. 2008 21:19-21:26
Když je mi smůtno,potajmu vytáhnu cigaretua ve svém koutkuji zapálím.
Ve vydechnutém kouřividím tvoji tvář,znovu smím spatřit tvůj úsměv.
Anděl mezi stromy
Vidíš ty křídla. Co mu vyrostly na zádechJsou bílá, jako křídaPohybují se jako on-na nádech a na výdech.
Stojí sám mezi dvěmavelkými a starými stromy,ty tu zasadil už Adamův dědaa příští rok je mají kácet-ne oni, to my.
O starý dub opřený,jak kdyby už nemohlstát na nohou, zničenýcelý se chvěje, slyším i v tom tichu- hlas chvění sem dolehl.
Ohňostroj
V mrazivé zimní krajině,neuložené ke spánku,které chybí bílá peřina,schovává se stracha beznaděj.
Byl´s
Jako tisíce rachejtlívybuchujících na vzdálené obloze,zářícíchch daleko do kraje,však štěstí a smích v sobě neukrývající.
Byli jsme
Zimní nostalgie
Stojim na ulici a koukamjak se šedavý kouř vznáší z komínů,zatímco mě divoký mrazíkštípe do nosu.
Lidé chodí zachumlanív hustch několika vrstvých kožešinách,nosy jim záříjako rudé bambulky santových sobů.
Jak kdyby byli opilí. Podzimní deprese je stále vidětv jejich tváříchjako tmavě zbarvené kruhypod očima.
Lednicka
Uz je to hodina,co jsi odesel. A ja zustala opustena,jeste jsi neprisel.
Nosis ji v naruci,ja cekam kdy se vratis,kdyz ona ti porucia ty ji polozis.
Vlastnim telem ji zahrivas,Kdyz odnasis ji do pokojea pak se tam s ni zaviras,ona zatim v koute pozuje.
Výpomoc ze záhrobí
Slabá záře svíce
osvětluje pokoj
Ve stínu tvé tváře
vidím bolest.
Hřbitov na hrobem
Kamenný oblouk
Pískem vyhlazený doběla
Časem hluboce rozpraskán
Deštivým větrem ošlehán.
Modlitba s díky
Jak naruč Andělajež ovinula mé těloto pevne sevrenipocit bezpeci.
Pritisknutí hrudi,Bože, děkuji za Tvou lásku,kterou mohu poslat v dal. Za tvou naruc,dekuji za tvou tvorbu. Za tve dilo te hrudi na kterou smim prtisknout svou tvar,za ty svaly jez tak miluji.
Náruč růží
Záblesk kovu,tlustá čára,která není,výtrysk krve,jenž triko zbarví.
Rudé plátky růžehladící mé zápěstíodděné v ocelovém pláštivymazleném s mokrým nerostem.
Špička tak svůdnáa ostráláká cévu,žádá kůži
Žádosti vyhověno
Je to konec ???
Tma všude kolem,jenom slabé paprsky stolní lampychtějí ozářit co se dá.
Noc,tak pázdná,stejně jakoden.
Chvíle čekání,touhya zklamání.
Zase ses neozval.
Byla noc a je ráno
Jako slza smáčí řasy,kapka jenž steče po okraji,jako Bambi opuštěn matkou(a otcem též),srdce přistřelené šípem ke kmenu stromu,tělo prázdnés duší stoupající k nebesům,jako zimní Evropabez ptáků hnízdících v teplé Africe,
opuštěna sama sebou,s tebou a bez tebe.
Jako orel sklánící se k bílé labuti,lvice nad pánem džungle na vládnoucím kameni,dals mi včera pocit vznešenosti,vládnoucí moci. Rozhled daleko do kraje,rozhled nad vším,nadvláda nad každičkým pohybem,moc ve svém těle.
Je konec
Černý závoj noci se stříbrnými diamanty zahalil tvé oči, rudé plátky růže stékají ti po spáncích.
Sametové věže zelené trávy lákají tě k sobě, černý, chladný povrch hlíny chce obejmout tvé tělo.
Kolenní klouby, jindy pevné jak ocel, začínají se lámat, proudy kříšťálové vody tryskají ti z pod víček.
Touha
Postel prijala Tve telo,
perina jej ovinula,
polstar liba tve vlasy,
tma lezi ti na ocich.
Noc
Slunce hodilo na Zemi zavoj noci,
cerny a chladny.
Cas se zastavil,
hodiny na vezi prestali odbijet.
Noc v objetí
Jen se schoulit
a čerpat tvoje teplo.
Vyčkávat v objetí,
než se rozsvítí
Polibek je jako sníh
Padá sníh
tisíce vloček
tak malinkých
a tají na Tvých ústech.
Souznění
Strom své větve sklání k zemi,
malá Květinka listy natahuje.
Snad se chtějí obejmout,
být si blíž.
Hvězdné polibky
Jedna malinká vločka
dopadne Ti na rty
- roztaje.
Jemně setřu kapku
Anděl
Anděl
a kolem něho davy lidí.
Pospíchají.
Tmavé kusy šatu za nimi
Loučení
Anděl roztáhl křídla,
odlétá.
Dívka v posteli leží,
tiše usíná.
Dej mi svou ruku
Dej mi svou ruku,
Dej mi svá ústa.
Dej mi své tělo,
Dej mi svou lásku.
Sen
Kdybych dostal křídla a do mraků mohl vzlétnout,
Byl bych šťastný, že jsem dostal svobodu.
Kdybych pak na svět mohl shlédnout,
Neviděl nic než jen zemi a vodu…
Pes, můj milý a já
Štěně se v trávě válí,
po louce vesele skáče,
doprovází na cestě lásku mojí,
když si ve studánce nohy smáče.
Snížek
Snížek bílý padá k zemi,
lehčí nežli pírko je.
,,Jak se tvoří. Povídej mi,
než zemi naši zakryje. "
Snění při západu slunce
Je máj a šeří se,
mraky červené po obloze plují,
červenou barvu šípku mají.
Ze země na oblohu koukám,
Zamilována do nepravého
Je to jen kamarád.
Jinou holku miluje.
Já tak moc miluju ho snad,
srdce mi s ním štěstí slibuje.
Příběh
Byl jednou jeden mladý muž.
Všeho měl dost.
Všichni si říkali:,,Je šťastný už. “
Ale vsrdci měl most.
Když mraky po obloze plují
Když mraky po obloze plují,
šedé a smůtné,
do ucha šeptám lásce svojí,
ta něžná slova:,,Miluji tě. "
Kouzelná květina
Kdybys měl květinu, co všechno splní,
Co by sis přál.
Lásku, štěstí, ať pláč dětí nikde nezní,
co všechno já bych za to dal.
Láska
Láska může být velká,
Láska může být malá.
Můžeš ji dát komu chceš,
Pozor. Láska není lež.