Co ja vim?

Duše je zmatená. Myšlenka stíhá myšlenku, podivný průběh přemýšlení. Snaha dopátrat se odpovědí na otázky. Tisíce pro a proti nechávají tu roztřesenou dušičku zmítat se ve vychřici beznadějné zmatenosti. Nesmrtelně neodbytná otázka, zda člověk vše dělá dobře. Situace, která zavdala příčinu k přemýšlení. Říci všechno na rovinu a nechat rozhodnout druhého, i když člověk ví, že z toho nevyplyne nic jiného, než zklamaní pro sebe sama? Nebo nechat toho druhého tépat v nejistotě a najivním nevědomí a neříci nic a jen čekat na to, jak se vše vyvine? Je to boj, nic jiného. Je to život... Život je divný...