Písmák Naivní bajka o zamilované sobici
Ve městě žila jedna chudá sobí rodina. Měli krásnou mladou dcerku, která se zamilovala do jejich stolu. Rodině jednou došly peníze na jídlo a tak chtě nechtě museli dát stůl do služby. Mladá sobice (čili sobka) se stím nechtěla smířit a vydala se svůj milovaný stůl hledat.
Inspirativní rána
Kohoutí kokrhání nechává stopy v ledu
Ticho se mísí se zvuky letadel
Ježek popelník na nás smutně syčí
A ponožky se lepí do sněhu
Zoocynismus
Skrývají se za písmeny lidé.
Příliš dávno na soudy
Moc blízko na klid
Předstírání ve smíchu
Křesťansky vražedná
Temná záře vycházející z katedrály
Mučedník hlásá nevraždy
Něžně černý úsměv madony
Muž nikdy nepochopí může jen pozorovat
S podzimní depresí se nedá pracovat
Jestli se zhroutím nazvěte to plavým pokrytectvím
A až onemocním plácněte mě po zádech
ať vykašlu i zbytek té vody
Na truc a na rozkaz zalíbit se
Potkávání potkanů
Až potkám potkana
Potkám sebe sama
Lozím denně kanály
A hledám
Hnus a vztek ve větru
Foukej foukej větříčku
A třeba si mě odfoukni
Nikomu z vás už nedám
Vaginální čípky si narvu až do krku
30.9.2004
Velký vůz přede dveřmi
Chraňte jaro před podzimem
Stepuju v dřevákách na dvorku
A pes mi vojíždí nohu
Čekací
Až teď vím že čekám
a stejně nepříjde
Kostka se neposune trávou
Neobejme
Autobus
Namaluju tě na zafuněné sklo autobusu
se všemi krásnými důležitými detaily
Stvořím dokonalého muže
A pak tě smáznu
Dozelena
Odrážej naše viny
bílými míčky nechápání
vybarvi všechna svoje přání
Na zpřerážené rýmy
Kvílení na balkóně
Poplač si nad filmem
Pokrytecká katarze
Zarudlé opuchlé oči
Svědí na místě kde se neškrábe
Tajemství
Za utajeným závěsem
Chodíváme po špičkách
Tou podivnou stezkou
Sami a za sklem
Dnešní krásné letní unavené ráno
A vparcích vzlétají hejna holubů
Po probdělý noci
Oči získávají zvláštní lesk
První cigareta na lavičce
Lampa se sluníčkem
Natáhl's na sebe režnou košili
A rozsvítil světlo
Rozárko s růžovými korálky
Čarodejnice ulítaná
Sněz si to potmě
Protože jsem nepozdravila
a jsem hloupá
Dostávám teď na hlavu
oranžovou čapku
Variace na Guatemalu
Jsi guatemalská krajina
jsi něha, která začíná
jsi můra co mě budí ze sna
ach taková jsi - neúspěšná
Bráška
Moje krev. Ale jen tak napůl. Jeho otce nesnáším, i když si oba zpíváme broučí Žlutou ponorku. Naše matka.
Déšť je pro vodní děti dobrým znamením
Mocná síla ohně a vody
Zpívám pro ně píseň
Není třeba slov
Nebem se táhne tajné zaklínání
Všenadšené Perseidy
Místo čarodějnic mají rej cvrčci
Zašlápnout ještě světlušky cigaret
Snad mraky neschovají padající hvězdy
Bude dost přání pro všechny
Zdechlina
Zdechlina…ne ta přeslavná, ale moje ( nebo vaše. , ne psí ).
Stalo se to včera ( nebo dnes, kdykoli, vždycky ). Stalo se to opravdu.
Noční inspirace
Pojďme spolu vyvolávat víly
Ne duchy. těch je všude dost
Ale víly
Vezmeme se za ruce
Polní melancholie
Vyplakat se vunavených proudech hořké bělosti
Ověsit se náhrdelníky zlebek ptáků
A pak jen dlouho běžet za obzorem
Obyčejná unavená ženská
Fňuk 2 a jinak
Trápíš můj malý
a dneska je vůbec smutno
Od těžké tíhy ženství
až po konečky vlasů
Jsou čarodejnice i dnes?
Kde můžete najít čarodejnice.
Ukrývají se ve skořápkách bájných ptáků
Za pradávných volání noci se odívají do temně rudé barvy
Mívají vlčí oči když pod měsícem zpívají
Vlak a jaro
Dlouhé hnědozelené lány
Unavené hučící jaro
Lidská povodeň
Nesmyslná cesta
Fňuk
Unavený motýl, přiletěl a sedl prasátku na ucho. Zašeptal: " Jsem tak sám. " . ale prasátko neslyšelo, motýl mluvil jiným jazykem a ještě moc potichu.
Včera..
Zase prohrávám souboje s hloupými ješitnými muži. Zatracená hrdost, nedovoluje ustoupit ani o půl kroku.
Je úcta velké přání.
Tolerance a lidskost ztrácí obrysy.
Zpoveď po třetí
Chodím pozdě spát a mažu se krémem s vůní heřmánku Kouřívám v okně natažená jak kočka na parapetu Někdy si o sobě myslím že jsem krásná dokonce moc krásná - a zálibně koukám do zrcadla Když nemůžu usnout vysnívám si krásnější realitu Občas po ránu potřebuju pivního vyprošťováka Tančím po pokoji bez hudby Nesnáším hlubinné jebáky na krku A někdy jsem strašně protivná Ztrácím se ráda v cizích městech Ve snech jezdím na koních a hledám jednorožce Někdy bezdůvodně celé noci pláču nebo vůbec nespím a koukám na svítání Marně hledám pod mraky hvězdy Hodně piju a čůrám Z přemíry cigaret kašlu Spím nahá a čtu při svíčkách Jsem nesnesitelně kritická neumím být stručná Směju se hloupostem a krmím holuby Zbožňuju když se mi sukně ovíjí kolem kotníků Občas jsem zoufalá ze samoty Jsem závislá na stále nových naušnicích Někdy se přehulím a pak spím na záchodě obtočená kolem mísy, na chladných kachličkách Jezdím stopem Líbím se mužům starším než moje matka Ve vlasech mívám zapleteného potkana Pláču u pohádek Jsem věrná jen sama sobě A unavená Jsem obyčejná ženská
Poslední tango v Paříži
Po betonovým hrišti uprostřed paneláků přeběhl zajíc.
Vážně.
Tyhle věci se dějou.
A já jsem tady a ty jsi tam.
Malá zimní epizoda
Vzimě se celé Želary pokryly sněhem a naše chalupa se stala skoro nedostupnou. Joza vstával ještě dříve a každé ráno znovu prošlapával cestu dolů na pilu.
Mých povinností se sněhem ubylo. Tak jsme jednou, vzáchvatu dětinské radosti, stavěli sAzorem sněhuláka.
Občas je toho moc
Moje srdce je unavené
chtělo by si někam lehnout a spát
ne snít
ne chtít
Kouřová
. člověk cítí podivný neklid
když kráčí po kamenných stezkách
a poslouchá zpěvy starých zvonů.
Poklad
Jednou tak pomalounku utíkala
Nadšená a krásná
Po pár krocích objevila sebe
Tajemný krásný květ
Pro drahokamy
Na tom novém
Síla zkouší
Snít pod křídly motýla
Létat na žlutočervené spirále
Pro každého jeho okenní parapet..
Miluju okeni parapety. kdyz na nich clovek muze sedet, poslouchat zvuky noci, kourit, psat svoji zpoved a cekat na zazrak. treba na zazrak fialove barvy, ale spis malinko do oranzova a blikajici cervene od vybite baterkyrozhodla jsem se znovu si psat denik, radsi to nez koukat do silenych casopisu pro pubertaky a pak nekde zemrit s usmevem na rtech a vsevedoucim vyrazem ze tady po me zustalo neco dobreho, ze jsem pomohla, potesila a dala zivotu smysljak skapla na papir-tak chutna samota a clovek se musi naucit prijmout ji a cerpat z ni a jen obcas se nechat ubijet pohledem na hvezdy zaslzenyma ocimatiche kroky a zarici jantar, osklive zaclony a prazdno na zdech a v dusizacala jsem si zase psat denik, kolem okna projelo auto a signal se vratila ani velika touha nepremuze cizi srdcedeniky uz jsou asi jen pro male holcicky a pro princezny, ale okeni parapet je tu pro kazdeho a nekdy je to to jedine co clovek matu tam je nase velika lidska sila, posklada se pod tihou situace jako muz zahnany zamilovanou zenou do kouta, ale snad ji dojde ze vzdy je naka cesta zpatky a nebo spis dopredua slova plynou, stejne jako cas, a spanek neprichazi, slzy zastoupily jeho misto a drzi se statecne, snad ze same lasky k cloveku-asi prekonavaji sami sebe stejne jako my prekovame sve stiny, male modre svitici body a nepisici tuzkynastal casa tichou studenou tmavou a prazdnou ulici porusi skrtnuti zapalkynastal cas skoncovani s minulosti, smireni s pritomnosti a prijeti budoucnosti at nam da cokolisvuj pribeh prece piseme sami, stejne jako ja prave ted, a zalezi jen na nas jestli zahne doprava nebo doleva, jakkoli se to zda nemozneprichazi cas sletu carodejnicnajdeme si kazdy svoji rimsu a filozofujme o hloupostech at zaplasime kohouta svitania ten temny, hluboky zvuk-to jsou zabyzaby v nasi dusivyplasit se slusisvitania nebo noczpoved je volanim o pomocpomoz si sam, clovecena kridlech nocicas k svitani utece a zacne novy den.
Dáma z jámy
. od té doby touha nedá mi
tahati dámy do jámy
a řešit zdá dá mi
či nedá mi.
Úchylná naladička
Kytička
Štěstíčka
Rozverná hračička
Šťastná kočička
Verse na stuzce
Dneska je krasne
Tak pisu basne
Po stuzce
Rozpijici se slovicka
Verše pro stíny očí
VERŠE PRO STÍNY OČÍ
Popojdi o něco blíž
A zhoď z ramen ten stín
Dobře poslouchej
Hloupoučká básnička o lásce
Láska se zrodila z kapičky vína
Snad z tohoto či minulýho století
Řekl jsi ta a žádný jiná
Možná v nás lpí to prokletí
Dlouhá pohádka
DLOUHÁ POHÁDKA
Díky němu píšu
Básně plný zmatku
Vedle něho stojím
Pro..
Pro tu lásku
která radši trápí jeho než sebe
Pro všechny ty
co přátelům slibují nebe
Je to o mě:*)
Neměl bys dejchat
Když se chceš dotknout křídla motýla
Nikam nespěchat
Pustit se už jednou pořádně do díla
Pavoučí žena
Proplétáš se
Vším
Já tvá vlákna neporuším
I když vstoupím dovnitř
Slupky ze slunce na rozcestí
SLUPKY ZE SLUNCE NA ROZCESTÍ
Stali tam
Kluk a holka
Jen tak
O medvídkově cestě za štěstím
\Maminka říkala, že štěstí je všechno. ,\ rozumoval malý plyšový medvídek. Seděl na mostě, díval se do vody a kýval nohama. Máv.
Jedna trochu blbá povídka
Pohladil ji po vlasech a dívenka něco tiše zabroukala. Byla právě v té fázi probuzení, kdy se člověk vnímá okolí, ale nedokáže reagovat na podněty. Přimhouřila oči proti vycházejícímu měsíci. miloval úplněk, ale ten dnešní ho moc nenadchl.
listopad
LISTOPAD
Venku je melancholicky
Listí hnědne a padá
Vrány letí
Děvčátko s krabičkou sirek
DĚVČÁTKO S KRABIČKOU SIREK
Sedí na chodníku
A ruce tak zkřehlé.
Bolí jí srdíčko
Pohádka o pekle v němž se skrývá naděje
POHÁDKA O PEKLE, V NĚMŽ SE SKRÝVÁ NADĚJE
Hledej ji všude
Však kde ji máš.
Jenom tam
me nebavi vymejslet nazvy
Na vodní hladině plave ledová kra
Chci se ho zeptat jestli věří na kouzla
Na hroší zařvání zašeptám odpověď
Propustím netopýra s výkřikem : Leť
Račí princezna
RAČÍ PRICEZNA
O malý princezně
Povím vám pohádku
Princezna běhala
Psanci života
PSANCI ŽIVOTA
Schovaní za plotem
Proletí světem
A pak zhasnou
Já mam dycky pravdu
Jsem unavená tichým
a nepojmenovaným zoufalstvím
Vrháme se na pravdu
která je starší než my všichni
Trocha hořkosti
Smutnej úsměv
a pootevřený rty napoví
že život není sladkej
jak vánoční cukroví
Rozmluva sBohem
ROZMLUVA SBOHEM
Bože , ty jsi stvořil svět .
Ne, to samo
Pohádka o Šípkový Růžence
POHÁDKA O ŠÍPKOVÉ RůŽENCE Nevstává zámek šípkový a všichni lidé v něm teď spí Jen jedna duše dobrá opustit ten zámek hodlá Otevře tiše dveře a utíká životu vstříc snad ani sama nechce však co jiného zná než zármutek a sny nad smrtí princezny se nikdo nezastaví a vlas ten krásný plavý dívku netáhne dolů a víš jí pomáhá Ta skála stojící tu tiše je ti náhoda . Záměr . Klam . Já se s Šípkovou Růženkou nehádám Vždyť každý má na dně tam uplně dole pravdu jen a jen svoji A ona už nahoře stojí.
Malý princ
MALÝ PRINC
Můj malý princi
hoďme si mincí
O to jestli tenhle svět za něco stojí
neni
Vy podivní suší panelákoví lidé
nacpaní lístky tabáku
a plody stromů
Vy kteří jste zavrhli tenhle svět
no ono je toho vic..
Miliony barev a tisíce světů
jsou kolem nás
Stačí jen otevřít to správné oko
Miliony lidí a tisíce dětí
Fouk
Foukla jsem do pírek
a ony se rozletěly
Že to není divné .
Snad
?
S úsměvem
a slovy : \Já jsem v pohodě \
Dáš si znova
nic nenecháš náhodě
-
Bez cíle
A bez radosti
a vlasně taky beze zlosti
Se líně pohupujete tímhle světem
nemenuje se nijak
Tadyto přeskoč K ničemu to nevede A zavři svoje malé smutné oči Pohlaď Zemi, třeba už se netočí a nerozdává jenom smrt, skrytou pod křídly motýla
není:*))
Bolest větší nežli život
Láska která opravdu trvá do smrti
Málo jídla pro děti
a slzy mladých dívek
ne-e..nevedu
Bude to dobré,
neměj strach
A po smrti se neproměníš v prach
Jednou zas výjde slunce