tak jo tohle nebylo špatný ale víš o tom že se za to schováváš?
Já se nikam neschovávám... jsem stále tu...
to bylo z únavy... z neustálých nedorozumění při různejch netovejch debatách...
musím ti něco říct u tvých básní jsem se nudil ne proto že bych jim nerozuměl to ne. naopak tento text je jedním z kvalitnějších co jsem na podobné téma čet možná by jsi měl psát úvahy o kyberii nebo se zaměřit na chování lidí v nereálných prostorech máš k tomu předpoklady
(předsudky stranou - jestli mi rozumíš)
rozumím...
abys rozuměl i ty; mě nijak nepohoršuje, když se ti to, co píšu nelíbí nebo tě to nudí... to je subjektivní věc koho co nudí a nemohu to nikomu upírat...
v tomhle textu je čepáno z mého vzdělání, které je orintováno především matematickofyzikálně...
tak jo zatím zdar možná si někdy ještě něco přečtu si docela fajn což jsem si myslel hned jak si zareagoval na toho pseudo plagiatora F.
(strašně mě baví tady kdekoho nasírat a nechat se nasírat kdejinde člověk může být tak emocionální ve vyjadřování než na netu)
ja nevim no, ale ja proste se snazim i na netu cist zleva do prava....ale treba to nekdo dela jinak...zkousel sem to i obracene, ale moc z toho nemam
- ja si ty basnicky recituji na hlas, prevaluji na jazyku _> ty, co jdou uplne mimo me, k tem se nevyjadraju.....vyjadruji se vetsinou jen, kdyz se libi, nebo alespon neco me tam zaujalo...:-)
Já čtu taky různě. Někdy nemám náladu: to pak jenom pročítám, většinou nepíšu žádné kritiky. Obecně kritiky píšu, jenom když mě něco (v drtivé většině pozitivně) zaujme. Když už píšu kritiku, přečtu si dílko několikrát: dvakrát, třikrát, vícekrát.
Kritéria jsou ... moje :-):
Ten text mě musí oslovit na první přečtení, je jedno čím: tématem, obrazem, interpunkcí, hutností jazyka, obraty, novotářstvím, prostě čímkoliv. Když se tohle stane, čtu pak podruhé a povícté a někdy to dojde až ke kritice, která u mě opět ve většině případů znamená tip.
Mnoho dílek jen prolítnu: to když mě znechutí nějaký rým, nebo i téma (já kupříkladu nesnáším rozervance.... hlavně mě prosím neukamenujte...:-)) - jenže mi to většinou připadá jako příliš subjektivní pohled, proto neventiluji:-)
A ještě jedna připomínka, srho:
Internet neznamená jenom rychlost, ale také (a to hlavně): mnohost:
člověk si prostě MUSÍ zvolit nějaká rychlá, někdy až zkratkovitá kritéria, protože v jeho moci není přečíst pečlivě vše.
Jsi spokojen s chmýřím? Nebo máš doplňující otázky?
Ptej se :-)
jsem spokojen:))
jen připomínám, že jsem nidke netvrdil, že rychlost jako atribut je nejvýstižnější charakteristikou internetu obecně:)
já bych ráda připomněla, že jak autor připomínal, že nikde netvrdil, tak já netvrdila, že tvrdil, když vůbec netvrdil, že... :-)
:))))
gratuluji tohle je opravdu cizinecky:)
:))) já se z vás pominu :))
jo, tak nějak.. pomíjivko..:)
Elyn: sice nevím, o čem přesně mluvíš, ale přikyvovat moudře hlavičkou jsem se naučila velmi záhy, takže... přikyvuji... :-)
sleeping beauty: To už je asi o tom, co je tím stvořeno...
Krom toho, že podstatou mého příspěvku je otázka, nikoli ta esej, a jak vidím, je ti vlastní, že podstata ti uniká, neshledávám (a to opět pro sebe, což koresponduje s tím, co jsem napsal v té eseji) ve futurizmu jiný přínos, než revoltu vůči vázanému verši. Děkujeme za svobodu a poté, co jste nám ji umožnili, odejděte.
A ke špatnosti položení otázky: Otázka je položena. Jak může být položena špatně? Kdyby byla položena špatně, muselo by existovat nějaké hledisko, ze kterého by mohla být shledána špatně položenou. Je snad ta otázka sama sobě takovým hlediskem? T principu nemůže být, ledaže by ti byla nesrozumitelná, o čemž pochybuji.
Možná by to chtělo upozadit svoje ego a zapřemýšlet, což jsem zjistil, že se ti mnohnde nedaří, nad podstatou; podstatou je zde ta otázka.
Mám ti poděkovat za to že blábolíš a na otázku kašleš? To že jsou věci s krunýřem a věci bez je snad jasné i tobě, když to píšeš. Avšak já se ptal, jak čteš a né jaké jsou věci.
Zkus to znovu.
Děkuju. :))
chytrá horákyně: asi bych ti měl vytknout totéž co sleeping beauty... ale fakt mě totálně vysílil konfrontační tón sleeping...
no budiž. Ale jsem rád, že se to nenese v konfrontačním duchu. Já na to fakt nemám sílu.
Příště fakt napíšu jenom tu otázku a tečka.
Ale omlouvám se sleeping; samozřejmě, že ve futurizmu o rychlost jde. A tak by asi mělo v textu mnohem spíše stát: Poezie povětšinou histoticky o rychlosti nebyla.
avi všem, protože jde o veřejnou omluvu.
ale přesto: A kam se futurizmus, se svým přístupem ke čtení poezie, dostal? Nelze než konstatovat, že do hrobu... ale poezie přežila; není o rychlosti:))))
srha: popsal jsi pěkně, jak by sis představoval ideálního čtenáře; následně ti neodpovídají na otázku jak čtou, ale na způsob tvého čtení; aby někdo měl odvahu popsat jak čte, musel by si být způsobem svého čtení jistý, není-li si, zatemňuje a mlží, odbíhá od tématu; i způsob čtení leckdo cítí jako významný způsob svěření intimní informace;
bohužel nexistuje žádné univerzální čtení, které by nás ve škole jednou provždy naučili a my je poté uměli aplikovat; tedy, trochu je to nepravda, naučili nás základy gramatické analýzy a nyní je na každém, aby se do analýzy textu položil - já bez analýzy textu málokdy napíšu názor; a je to právě dostupnost v čase, která mi brání psát více názorů, nestíhám analyzovat tak, jak bych chtěl; rychlost čtení a reakce se jistě liší u různé složitosti textu; složitější text není ani pro mne zárukou, že je text kvalitní, musí mne zlákat nějakou hrou nebo podstatou poselství v tématu; jsou básně, kterým se věnuji mnohokrát a velmi rád, některé míjím, a radost mi to nedělá; rychlost čtení je na internetu závratná a kvalitní texty na sebe přesto musí dokázat nějak upozornit, aby došlo k jejich dalšímu pomalému čtení; občas se to zdaří, občas ne .-)
a co chceš teda slyšet? srho. uspokojí tě odpověď typu, že čtu tak až u toho hořím a nohy do bahna nořím? čtu jak mám náladu, jak mám čas. čtu rychle i pomalu. nechytne-li mě text "něčím", nevracím se. :-) viz má odpověď výše
a pokud jsem si všimla, tak otázka byla položena: Jak čteme na internetu? tudíž ti na ni odpovídám. zkrátka budou autoři, kteří i když budou psát každý den, budu mít pocit, že je nemlich to samé co předevčírem a minulý týden. a sem tam se mezi tím zaskví perla. právě pro to, že ty autory znám, mile mě potěší, když(čistě ze svého subjektivního hlediska) objevím perlu. ale jak jsem řekla, čtu rychle i pomalu, naštvaná i rozjařená. někdy se do textů pokládám, někdy text položí mě.
Poezie nikdy nebyla o rychlosti - tady jsem přestal číst - tohle je totiž velkej nesmysl..
jó a vidím že už si toho všimla sleeping..
já jdu, do diskuze se určitě zapojovat nebudu..
No, já tohle beru spíš jako návod, co očekávat od tvých děl a jak k nim přistupovat a jak ty je tvoříš, i když, za tu dobu už o tom něco málo vím. Ale k otázce..:
- když má dílo už na první pohled atmosféru, zdržím se déle, pokud je těžší na pochopení, a ráda se v něm pobabrám a třeba se k němu několikrát vrátím, než napíšu kritiku... Ale u některého díla tahle větší časová investice není natolik nutná, protože oslovuje atmosférou, průhlednými, ale nikoliv nudnými, obrazy už na první přečtení
- když vidím hnedle láska-páska a nic pod tím (emyslím teď kritiku, ale atmosféru, nápad), jdu většinou docela brzy pryč.. a někdy nenechám ani kritiku.
- pak jsou i díla, ke kterým se i po spáchání kritiky vracím, jejichž části mi uvízly v hlavě, jsou neodbytná (pro mě) svou genialitou a potřebuju si je občas přečíst.
Takže různě - podle toho, jak dílo zapůsobí...Kritiky ostatních jsem se naučila brát s rezervou - já jsem tu sama za sebe a ne za houf.. a vím, že tak tady budu i já jako kritik (asi spíš do uvozovek) posuzována - jestli lze věřit tomu, že mám nějaký svůj názor, nebo jestli je to o tom, že někoho kopíruju... - pak taková "kritika" nemá pro autora žádnou hodnotu.
Takže tak.
Podmanivým monologem si autor připravuje čtenáře na otázku, na kterou mnozí jistě odpoví jinak, než kdyby byla položena samostatně - že by záměrná manipulace?
To né:) to bylo spíš spíš ospravedlnění mého názoru... ten je z toho myslím čitelný... šlo mi o to říct proč si myslím tohle...
zdůvodnit se:)
Ale uznáte sám, že je už samo ospravedlnění názoru pro mnohé čtenáře zavádějící?
to máš těžké srho:-) myslím si jedno, čtenář není blbec. ať už se jedná o čtenáře -náctiletého či -sátiletého. při množství publikovaných věcí na internetu, si každý z nich najde to co jeho jest. a bývá pravidlem, že když narazí čtenář na věc kterou hodnotil před rokem oslavnými výkřiky, tak by se možná už pod ni nepodepsal. čtenář se stejně jako autor na netu(zůstává-li v komunitě) vyvíjí. problém bych opravdu neviděla v rychlosti či pomalosti čtení, v probuzení a sdílení zákoutí autorovy duše. existují texty u nichž tuto snahu mám a ničevó nevidím. báseň je zásah. buď brnkne na čtenářovu strunu a veř, že cvičené oko to pozná, nebo ne. někdo má rád vdolky, jiný zase holky. někomu jsou bližší beatnici, někomu dekadenti, někdo bude hledat chrousta tam, kde je stejně uschlá tráva, jen pro to, že to napsal kamarád. také se hodně porovnává, setkala jsem se s tím, že někdo si s textem neví rady, ale pod dílo napíše někdo zkušenější, že to sním cloumá, tak dotyčný připíše, že to sním cloumá taky. aby ne, když to zasáhlo jím obdivovaného autora, to bylo aby to nezasáhlo i jeho. problém vidím hlavně v přístupu autorů ke svým věcem. mnozí z nich se dotčeně ozývají, nerozumí-li jim publikum. chovají se k textům jako k právě povitému dítku a běda když mu někdo sáhne na čepičku. ale zapomínají, že se ve většině případů jedná pouze o text, který na čtenáře nějak působí. mám schopnost empatie, ale nemám vyvinutou schopnost rozpoznat to, že čtenáře právě opustila láska, že ho vyhodili z práce a, že trpí akné. pokud mi to text nenaznačí. další věcí se kterou se setkávám je ledabylost a neúcta k psanému slovu u autorů, pravopisné chyby, překlepy apod. před chvílí jsem jinde četla povídku plnou hrubek, kterou autor dal na net a místo konce napsal: dopíšu pak:-) to považuju za mnohem větší prohřešek.
Písmák