Má láska

Dneska jsi se na mě zase smála
tak něžně, mile, bylo zrána
Ze stromu křičela ta drzá vrána
Tobě to nevadilo, jenom jsi si se mnou hrála

Možná jsi si ode mě něco přála
nic než lásku nemám, snad toho jsi se bála
Naděje mi utekla jak nad hrncem pára
vlastně nevím proč, asi jiného máš ráda

Já doufal, že se časem zahojí ta rána
čas to vůbec nezlehčil a má láska z rány sálá
Svět zakládá se na dvou a má láska je jen sama
proč milovat tak bolí a srdce láskou strádá

Nechtěl jsem si hrát na pyšného páva
ale vlastně jsem Ti neřekl, jak mé srdce váhá
jak správně dívku milovat v mysli bádá
nenajde nic, marná sláva

Už přijde mi, že nevím, co milovat žádá
snad jednou mi to vyjde a kdo bere i dává
snad jednou se mi vrátí ta všechna z hrnce pára
promiň lásko, miluji Tě, to už se stává