Neumím říct:..

Zas úplně taková blbost to není..

Líbí !!! :o))

Co můžu napsat po prvním čtením, je to, že s prologem nesouhlasím, je škoda, že si tak rychle haníš věc a upřímně - s tím se mi do čtení moc nechtělo. Pár věcí, pár řádků - veršů, či jen slov bych zrušila. Při takové délce je to možná nutnost, aby báseň nebyla houpavá v úrovni. Doufám, že tam rýmy jsou, protože jinak si kopu jámu - ale příjdou mi zbytečné; nepoznala jsem je na první pohled (možná to je dobře, nejsem odborníkem); každopádně jsem z nich na rozpacích. První strofa se mi líbí, i když tuším, že jiní by ji nesnesli pro malou zahalenost do obrazů - vlastně proto, že je jasná ... "Neumím říct, čím se to stalo snad sám to poznáš po hlase..." - asi bych zkrátila, ale líbí se mi moment, kdy člověk neví, co říct - neví, jak vysvětlit, ale chce, aby se to na něm poznalo, aby někdo pomohl, aby naslouchal ... Druhou sloku bych vyhodila, neříká mi nic nového, nelíbí se mi. Je konkrétní, ano, možná byl účel, ale ... proč to čtenářovi předhazovat jako hlavní chod v druhé strofě, měl by trochu zapřemýšlet nebo u básně relaxovat a kochat se jí. Třetí: Krev, zatrnulo ve mně. Nemám ráda takovou krev v básni, ale jinak je to úžasná část. Moc líbí. Čtvrtá slečna je jako druhá. Nedospěla. Nebo neprospěla. U mě. Pětka a šestka jsou hezké, líbí se mi, jen kdyby rýmy ... a trošku pročistit (aby přišla změna?) Líbí se mi v tom části, nevzalo mě téma, ale nevím, jak hodně je osobní nebo je vybrán jako patos, který se nesmí kritizovat ... Takže v konci bych znovu nesouhlasila s prologem a dala tip. Myslím si, že z té básničky může být slečna se slušivými šaty, když si odstraní skvrny.*