Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dva (Ty a já)

16. 06. 1999
0
0
1139
Autor
Joe

Potkali jsme se a můj život se definitivně změnil. Není to fráze. Zjistil jsem, že dopisy nelhaly a byl jsem opravdu šťastný. Ten večer jsi mě vrátila do života a nikdy na to nezapomenu. Vím že ani Ty ne.

Nevěřil jsem že existuje něco mimo můj šedivý svět plný marnosti a melancholie Až dnes jsem to našel tam za branou s andělem na lavičce vedle Tebe Když se setkala zima s horkem našich dlaní náhrobky nám záviděly a hvězdy schovaly se já nemohl uvěřit že to není sen Když jsem ale cítil teplo Tvé hlavy a Ty chvění mého těla věděl jsem že zase po letech ožívám Dva lidé tak blízko sebe Duše přetékající životem mezi spícími Dvě dlaně jak stvořené jedna pro druhou Dvě slova v tu chvíli, kdy jsem chtěl zastavit čas LITUJEŠ TOHO? NE. A TY? TAKY NE. To vše se setkalo Svět se stáhl jen kolem nás a zůstali jsme sami u zavřeného kostela na hoře poutníků pod andělem Nic nám nechybělo kromě těch hvězd na obloze čeřené korunami stromů a moci nad časem co tak rychle ubíhal Svět se stáhl jen kolem nás a já už ho nevidím smutnýma očima bez lásky protože teď v nich mám už navěky obraz Tebe Tebe Tebe Tebe
Joe
13. 07. 1999
Dát tip
"S andělem vedle sebe": to se mi líbí, škoda že mě to tenkrát nenapadlo. Ale ten anděl mi už stejně uletěl.

snoopy
10. 07. 1999
Dát tip
..na lavičce, s andělem vedle sebe..
..obloze, čeřené korunami stromů..

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru