Středa 13:04

Den po příjezdu domů jsem byl u Tebe. Uklidnil jsem se, že jsi to pořád Ty. Bohužel jsme na sebe měli jen chvíli. Odjížděl jsem a těšil se na sobotu až budeš mít zase čas.

Nad kolejemi se chvěje vzduch a moje tvář je ještě horká po Tvém polibku Vykláním se z okna ale ani větrem ji nezchladím Dělí nás několik dní delších než ty žlutý lány táhnoucí se k obzoru mezi kterýma se žene tento vlak Uhání po čáře života mé dlaně co se Tvé podobá ze dne na den víc Až se naše prsty znovu potkají nerozpoznáš jednu od druhé Usínám a už nepočítám sloupy za oknem Chci aby to strojvůdce otočil aby se třeba i země pohnula abych stál tam co před čtvrthodinou jen chvilku před dotykem Tvých rtů abych znovu prožil ten malý zázrak Bože, dočkám se soboty?

---