Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProbuzení
16. 06. 1999
0
0
1209
Autor
Joe
Po poledni u okna s pavučinou
řekla jsi že už takhle nemůžeš dál
a moje zoufalé protesty byly k smíchu
zedníkům co nadávali za rohem
Poslední polibek bolel
Třásl jsem se chladem u kašny
a přitom léto právě začínalo
Ani to nejmenší už nešlo vrátit zpátky
Divím se že jsem se rozbrečel
až doma v koupelně
Děkuji Ti za všechno krásné
cos mi dala za těch pár dní
Pro mě to opravdu něco znamenalo
a úplně jsem přitom zapomněl
že žádný sen není věčný
ani ten Tvůj
ani ten můj
ani ten náš
Po každém totiž přijde probuzení
..ale ne, už je to tu.. teď je mi to líto..
..ani to nejmenší už nešlo vrátit zpátky.. divím se že jsem se rozbrečel.. až doma v koupelně..
..ani ten tvůj.. ani ten můj.. žádný sen není věčný.. po každém z nás totiž přijde probuzení..
..ani to nejmenší už nešlo vrátit zpátky.. divím se že jsem se rozbrečel.. až doma v koupelně..
..ani ten tvůj.. ani ten můj.. žádný sen není věčný.. po každém z nás totiž přijde probuzení..