Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Hořkost

27. 07. 2004
1
1
1591
Autor
OREL

Tuto báseň jsem složil, když mě v květnu po 10 letech práce pro firmu oznámili,že si mám napsat výpověd. Byl jsem tím tak rozhořčen, že jsem se šel opít do zahradní restaurace. Tam také tato báseň vznikla.

             Hořkost

Je máj. Jak nosy opilců už rozkvétají stromy

Slunce je žlutý talíř na blankytném ubruse

Pastelky komínů si na něj mraky čmárají

V košatém stínu cinknou sklenice.

 

Hlava je dům a brána úst je zamčená.

Po chodbách mozku myšlenky se procházejí

Jen pivní pěna jejich krokům naslouchá,

a  její hořkost je tak sladká.

 

 

Však pachuť bezpráví ta nezesládne

Jak hořká hvězda svítí do domů

Chladná jak srdce prostitutky krade naději

Pokrytcům v maskách dobráků ji prodává.

 

Hyeny paláce si staví z kostí

V brlozích pláčou lidská mláďata

Král peněz přežvykuje vavřínové věnce

Lež z pravdou v korytě se válí. A kde je bůh?

 

Už bledý číšník sklidil slunce ze stolu

Na černý ubrus galaxie prostírá.

 v širém akváriu noci plavu

Přede mnou stojí sklenka dopitá.


1 názor

martinez
12. 11. 2006
Dát tip
dobře ses z toho vypsal...

STRABA
29. 07. 2004
Dát tip
S tím prologem to chápu, až sem v té hospodě málem byl s Tebou. Je to o pachuti bezpráví. To sem pochopil.

No, prolog teda docela neveselej, ale dílo zajímavý a i potřebný bych řekl v týhle době... nenechat to jen tak a když nic víc, tak alespoň to vyjádit slovy...t.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru