Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seA pár střepů z duše navíc
29. 07. 2004
1
0
1218
Autor
josef_zalud
Ach ty rána
Jen debil vstává ráno sám,
jen poloblb odchází nad ránem.
Odcházím dřív,
než les tmou stane se krásným,
procházím šerem,
myslím, na zrcadlo
a na zemi hledám všechny střípky,
co v probdělé noci,
v duchu lepit budu.
Obejmi mě, hlaď mě,
neřeknu ne.
Polib mě, dotkni se mých rtů.
Přece víš,
že ten kdo tu sní,
jsem já.
Ke mně? K tobě ?
a kdo to má vědět.
Doprava ? Doleva ?
kam jen zatočit.
Na přímou otázku nejsou jasné odpovědi,
ke mně ? k tobě ?
jak sakra …
jak to mám vědět.
Jsem Sebastián,
jsem plný ran
a ráno ?
Ráno já debil snídám sám.
"Odcházím dřív,
než les tmou stane se krásným"
"Jsem Sebastián,
jsem plný ran
a ráno ?
Ráno já debil snídám sám." Začátek se povedl, konec se ti povedl a to uprostřed je taky fascinující:)
Jéžiš... já se překouk, myslel jsem, že je tam pár dřepů navíc... a že to bude nějaká duševní rozcvička. Ale díky, že s mi to připomněl, připisuju střepy a zrcadlo na svůj (svůj – od někoho jsem převzal začátek a dopisuju si to...) seznam podezřelých slov. S poznámkou "obzvlášť podezřelé, když jsou blízko sebe a ještě vyčuhuje nějaký lepení"...
Zatím jsou tam křídla, andělé (obzvlášť nebezpečné spolu), moře, oči, srdce, duše, hvězdy, smutek, krev, beznaděj, růže...
Jo. ale má to pěknej začátek a super konec. Akorát nevim, jestli by ta citace... je to citace ne? ... neměla bejt nějak označená. protože zas si jeden neni, žáno jistej, jestli to je nebo neni...