Nový život - 4.část

4,

Ráno Kláru probudil hlasitý řev budíku. Zaklapla ho a unaveně se vysoukala z postele. Rychle vklouzla do sprchy a upravila se. Ani ne za půl hodiny už seděla v kuchyni a snídala. Během jídla bylo ticho. Syndy kromě pozdravu nepronesla jediné slovo. Sofie si připravovala seznam na nákup, Mark pracoval na zahradě a David ještě spal. Klára pochopila, že Syndy včerejší večer hodně rozčílil a snažila se navázat rozhovor, ale Syndy vůbec nereagovala. Obě tedy beze slov dojedly snídani, rozloučili se a vydaly se do školy.

Klára se docela těšila na Lucy, Niki a Marcelu, ale Syndyin naštvaný obličej jí žádnou radost nepovoloval. Ještě že po cestě potkaly Lucy, která se s ní zbytek cesty do školy bavila a tak nemusela myslet na to jak si Syndy usmířit.

Když došly do školy byl všude stejný frmol jako včera. Syndy se od nich hned odpojila a přidala se ke svým kamarádkám. Klára s Lucy šly hned do třídy, kde strávily zbytek přestávky s Niki a Marcelou.

Pak už začalo vyučování – matematika s trochu podivnou profesorkou, dějepis s mírně zestárlým pánem, zeměpis s jejich třídním učitelem Gregem a pak už následoval oběd. Všichni se přesunuli do jídelny, vybrali si jídlo a usadili se společně ke stolům. Klára samozřejmě seděla se svými jedinými kamarádkami a všechny čtyři se dobře bavili, když k jejich stolu přistoupila Syndy a spolek jejích skalních fanynek. „What you doing here? This is our place!“ řekla velmi rázným hlasem. Dívky se na sebe podívaly a hned se raději zvedly a beze slova si přesedly k vedlejšímu stolu. Klára se ještě za Syndy otočila, ta jí však jenom věnovala nenávistný pohled a přidala se k debatě jejích kamarádek.

Klára s holkama se najedly a přešly zpět do třídy, kde už strávily celý zbytek vyučování, které proběhlo celkem bez problémů. Když zazvonilo na konec poslední hodiny všichni se zvedli a vyrazili, co nejrychleji domů. Klára však nevěděla jak se má zachovat – Má jít s Lucy nebo čekat na Syndy, která byla stále se svými kamarádkami a nevypadala, že by se chystala odejít. Jenže Klára měla si dobře pamatovala na Syndyina včerejší slova, ze kterých jasně vyplynulo, že se to už nemá opakovat. Rozhodla se tedy raději nechat Lucy odejít s ostatníma holkama a sama zůstala stát a čekala až se Syndy rozhodne odejít.

Stála na školním dvorku možná půl hodiny a nezdálo se, že by se Syndy chystala rozloučit, a tak se Klára prostě odhodlala a šla k ní. „Sorry, but I waiting for you. Are you going yet?“ Syndy se na ní znechuceně podívala a zároveň Klára cítila jak se jí pohledy zbytku partičky zabodávají do těla. „I will not go with you! Go dateless!“ Klára zůstala stát s otevřenou pusou a měla sto chutí Syndy něco říct, ale bohužel věděla, že její slovní zásoba by to nedokázala, a tak se jenom otočila a rychle odešla.

Když přišla domů Sofie ani Mark nebyl doma za což byla ráda, protože by se jí zrovna nechtělo vysvětlovat jim proč přišla sama. Sedla si na židli a chvíli jenom tak seděla a snažila se zadržet pláč, když zazvonil telefon. Rychle se zvedla a běžela k němu, když zvedla sluchátko uslyšela hlas, který tak důvěrně znala – Volal jí tatínek! „Ahoj Klárko, jak se tam máš? Maminka je v práci, tak tě mám moc pozdravovat. Moc nám tu scházíš a představ si, že Beďa si našel fenku. Zuzana tě moc pozdravuje a Jirka taky.“ Vyklopil na ní najednou taťka. Klára se jen usmála: „Mám se dobře. Taky mi tu strašně všichni scházíte…“ táta asi poznal, že Klárka se necítí moc dobře a tak svým typickým konejším a trochu vystrašeným hlasem řekla: „Vážně se máš dobře? Jestli se ti tam nelíbí pověz mi to a my pro tebe s maminkou přijedeme – víš přece, že to není problém.“ Klárka se musela pousmát nad tím jak je na ní hodný, ale nemohla ho tolik zklamat a říct mu pravdu a tak jen pronesla: „Ne, opravdu se mám dobře. Začínám si zvykat a ta rodina je na mě moc hodná. Nemusíš se bát  jsem v pořádku.“ Tatínek si očividně oddechl a pak už rychle ukončil hovor, protože jak Klára dobře věděla, volat do Anglie není zrovna levné, a tak byla strašně ráda i za těch pár slov.

I když se z telefonu už dávno ozvalo: „Tak ahoj.“ Pořád držela sluchátko v ruce a doufala, že z něj přijde nějaká pomoc. Nic se ale nedělo, a tak sluchátko položila. Najednou se to na ní všechno navalilo, zhroutila se na zem v obrovských záchvatech pláče a slzy jí tekly jako vodopády. Ležela tu a brečela, když se otevřely dveře. Klára je ani nezaregistrovala, protože pláč jí příliš zaměstnávala. Kdyby se ale podívala viděla by Davida jak vchází dovnitř a hned jak jí zahlédne běží k ní.

„Klára, what’s up? Is anything the matter with you?“ zeptal se David vystrašeně a hladil jí po vlasech. Klára jen zvedla hlavu a podívala se na něj. Pak ho objala a začala ještě víc plakat. David nevěděl co by měl udělat a jak by jí mohl pomoct, a tak jí taky jen pevně objal, hladil jí po vlasech a snažil se jí utěšit.

Byli v objetí možná deset minut, když se Klára začínala pomalu, ale jistě uklidňovat. Zvedla hlavu a trochu se od Davida vzdálila. „Why are sad? What's up?“ zeptal se David znovu. Klára však nemohla přes slzy pořádně mluvit a tak jen třesoucím se hlasem řekla: „I am sorry.“ David se na ní udiveně podíval a zeptal se proč se mu omlouvá. Ona si setřela jednu ze slz, která jí stékala po tváři a tiše odpověděla, že ho jen obtěžuje. On se jen zasmál: „You don’t trouble! You are for my very importent person. With half an eye I knew that…“ Dívala se mu hluboko do jeho očí, a i když nedopověděl větu ona dobře věděla, co cítí a co jí chtěl povědět. Ona totiž chtěla říct úplně totéž. Jenže teď nebyl prostor pro slova, teď bylo na čase, aby promluvily činy. On se k ní jemně nahnul a její tvář se k té jeho přiblížila tak blízko, že by to žádný metr nedokázal změřit. A pak už se jejich rty spojily v jednou dlouhém, romantickém a něžném polibku, který byl plný lásky a naděje.

Klára nikdy nic takového neprožila. Nikdy by to Davidovi neřekla, ale byl to její první polibek a byl mnohem krásnější než ve všem filmech, které kdy viděla. Když se jejich rty opět vzdálily, mluvily už za ně jen oči. Oba věděli, že to co udělali bude možná nést velké problémy, ale oba také věděli, že tenhle okamžik nikdy nezapomenou, a že budou bojovat za jejich cit, který je sice tak čerství, ale zároveň tak silný.

A k prvnímu boji došlo dříve než by asi čekali. Do dveří totiž právě v tomto okamžiku, kdy jejich rty byly od sebe vzdálené jen na milimetry, vešla Syndy. Hned zbystřila a jejich postavy sedící vedle sebe na zemi jí nemohli uniknout, a i když nepřišla v průběhu polibku dokázala si docela dobře spojit, co se tu asi děje.

Klára s Davidem seděli bez hnutí a nevěděla jak by se měli zachovat – Vstát a dělat jako by se nic nestalo nebo začít Syndy přesvědčovat, že k ničemu nedošlo a nebo jí prostě jen začít prosit, aby nic neprozradila Sofii a Markovi. Jenže Syndy jim nedala příležitost využít ani jednu z možností – Začala hystericky křičet a velmi rázným krokem šla ž k nim. Pak se sehnula, chytila Kláru za vlasy a zvedla jí ze země. Pak se jí podívala přímo do očí a Kláře připadalo jako by jí skutečně zabíjela pohledem. „You are hustler! And I hate you! You will go away!“ pak napřáhla ruku a dala Kláře tak silnou facku, že znovu spadla na zem vedle Davida. Ten jí něžně přitáhlo k sobě a pohladil jí na tváři, kde se jí začala pomalu ukazovat stopa po Syndyině ruce. Pak se podíval na Syndy a řekl jí, že to přehnala a že by se měla začít chovat jako normální člověk. Syndy se na něj chvíli jen dívala a pak se otočila a šla do svého pokoje. David za ní, ale ještě zavolal: „Klára isn’t your thing! Shut up already act as fool!“ Syndy dělala, že ho neslyší, došla až do svého pokoje a bouchla za sebou dveřmi.

David s Klárou zůstali dole v objetí a se strachem jak se jim Syndy rozhodne pomstít.

Když přišla Sofie s Markem byla už Klára s Davidem v jeho pokoji a oba jenom čekali, co se budem dít. Syndy od té chvíli, kdy je přistihla nevylezla z pokoje a oni tak netušili, co se rozhodne podniknout.

Jenže hned jak se otevřely dveře jejího pokoje začali litovat, že se to kdy chtěli dozvědět. Syndy totiž seběhla dolů a začala křičet dost hlasitě, aby to slyšela i Klára s Davidem.

Syndy se rozhodla tvrdě dostát svým slovům a začala matce vyprávět jak přišla domů ze školy, kde byla celou dobu úplně sama a Klára si jí ani nevšimla, a tak t toho byla celá smutná. Navíc když se odcházelo domů šla za Klárou, aby šly domů spolu jenže ona jí poslala pryč s tím, že půjde se svými kamarádkami.

Možná by stačilo, kdyby skončila zde, protože už tohle Sofii stačilo, aby se na Kláru dostatečně rozčílila, ale Syndy věděla, že tohle nestačí. Musí docílit toho, aby odjela! A tak se rozhodla použít to nejhorší – A když jsem došla domů. Otevřela jsem dveře a našla je tu s Davidem na podlaze jak se spolu milují. Řekla Sofii, která nedokázala reagovat nakolik byla šokovaná. „You mean it?“ zeptala se a doufala v zápornou odpověď. Jenže to se spletla. Syndy ztišila hlas jakoby mluvila o něčem pro ní zcela ostudným a řekla matce: „When I entred – They hade sex… Klára hade only panties and David hade slips….“

Klára se podívala na Davida a pořád jí napadalo zda tu větu správně pochopila. Vždyť oni vůbec nebyli nazí a navíc se vůbec nemilovala. Vždyť Syndy je nepřistihla skoro při ničem špatném. Kdyby alespoň nelhala pak by mohly Sofii ještě všechno vysvětlit, ale pokud uvěří tohle Syndy, jako že jistě uvěří, tak nemají žádnou šanci svou lásku ospravedlnit!

Sofie zůstala stát jako opařená a nemohla uvěřit tomu, co zrovna slyšela! Její syn, který se vždy choval tak slušně a ideálně by se měl zaplést s touhle holkou, která přijela z jiného konce světa a dokonce ze země, která pro ní byla méně cenná. Tohle nemůže dovolit – Prostě nemůže – Musí tomu zabránit za každou cenu!

„Klára! David! Come here!!!“ Klárka s Davidem si vyměnily zoufalé pohledy a pak se ruku v ruce vydali dolů – do pekla, které na ně čekalo. A skutečně Sofie na ně už čekala a měla tak ošklivý výraz v obličeji, že se Kláře najednou vrhnuly ze strachu slzy do očí. Syndy tam jen tak stála a usmívala se. Tohle bylo přesně to, co chtěla. Přesně odhadla matčinu reakci a teď už byla připravená jen si užívat toho divadla, co nastane.

Sofie si je nejdříve oba změřila a jejich spojené ruce jí ještě více rozrušily – možná jí teprve teď došlo, že je to skutečnost! „David, please tell me true  about you and Klára!“