Vločka

to vám takhle jednou začlo sněžit..

byla jednou jedna vločka,
co řekla si, že zima počká
a když na ní přišlo spaní,
bez velkého přemlouvání,
do mraku se zachumlala,
vločka bílá, milá, malá.

ale čas ten nezastaví,
a tak zima přišla v kraji,
vločky na zem dopadají.
Jen ta jedna v mraku leží,
nevšímá si, že už sněží,
že se vločky honí vzduchem,
hrají si a chechtají se..
vločka nevyleze z duchen,
dokud řádně nevyspí se

a jak sní si ten svůj sen,
je tu první jarní den
a ta malá milá vločka,
co řekla si, že zima počká
padá sama teplým vzduchem
aniž by se probudila
vločka bílá malá milá..

cestou v kapku promění se,
probudí se, podiví se
kampak zmizla zima bílá,
kde jsou vločky kamarádky?
zima se jí nelíbila,
rozhodla se, že jde zpátky

kdyby malá lehká byla,
snadno by se navrátila
jenže je z ní těžká kapka,
zpátky jít nemůže. Zkrátka
vločka-kapka na zem spadla
A aby snad neprochladla,
sluníčko jí pošimralo
jenom trošku, jenom málo

z vločky-kapky je teď pára
do mraků se zachumlala,
že na příští zimu počká
nemůže se ani dočkat
teĎ už bdělá, teď už čilá,
pára čistá malá milá

až zní bude zase pára,
až se dočká bílé zimi
zahraje si na honěnou
s ostatními vločkami

---