Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMé osobní psycho-delirium
01. 08. 2004
0
0
1863
Autor
Heartless
Sám v černé kobce vlastní mysli
ztemnělá světla si pohrávají s mými představami
o konci světa
ne
jen o konci mého světa
žít či nežít
blbá otázka
přežívat
to je oč tu běží
můj staženej žaludek už neni schopen přijmout ani kousek suchýho rohlíku
zvracet či nezvracet
blbá otázka
to přece neni pod mojí kontrolou
mé básnické střevo se zmítá v křečích
při pohledu na tyhle řádky
při pomyšlení
že na tom záchodě budu sedět ještě pár hodin
co vzejde z mojí hlavy?
nic víc než unavená věta
"Miláčku, proč?"
Líbí se mi začátek - ale - je to celý takový kostrbatý - máš na víc si myslím já
...že by si tam třeba přečet pravidla čezkýho pravopysu? :-)
já vím, že hlavní je myšlenka, ale když ony ty chyby docela ruší při čtení...
Sedím v černé kobce,
jde to se mnou s kopce,
od desíti k pěti.
Pohřbily mne děti...
Hele, život je krásnej, fakt! :)))
už to na mě zase leze, divný divný stavy, zalezu si do postele a pustím to z hlavy (Tři Sestry - Hudba z Marsu - kdyby mě někdo obviňoval, že nerespektuji autorská práva)
jinak autor mi nepřijde až tak v depresi, navíc po tom záchodě by se měl cítit líp