Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pain in Blue

22. 09. 2000

3201

Autor

Lasy

Omlouvám se Kovi za poangličtěný název, ale . . .

Pain in Blue Bolest - v modré barvě bere na sebe podobu černé Noční Můry třepotaj` křídly závan větru ohýbá řasy krčí obočí a odsouvá vlasy z čela Sebevrahova. Tma padá mezi žhnoucí Nebe slunce přenechá místo kráterům mrtvého Měsíce V metaforách Tmy a Smrti celý svět den po dni bolí modře bolí . Dvě hlavy, čtyři svítící oči barva Zlata Stříbra a Rtuti. tvá Bolest bolí Bolest mou Tvá bolest Budí bolest Mou Můry ani chmury bez křídel odletět nemohou. Bolest - v modrém saténu nahá a modrá jako Nebe pomalu dere se na scénu a Život dlouho mne zebe . . .

Anonym

05. 10. 2000

Dát tip

Teda ta tvoje D mne docela zajima.Ty uz bez ni ani vlastne nejses.Rek bych to asi tak a ty to vis " NEBERTE MI MOJE DEPRESE! " TY se asi vazne nezmenis. COME AS YOU ARE

Sarken

28. 09. 2000

Dát tip

trošku moc dlouhé, ale stejnak to působí tip

Kovi

28. 09. 2000

Dát tip

Omluva se samozřejmě přijímá (co s tebou mám dělat!?!) :-) Proč? Proč pořád? Proč pořád bolest? A ta rezignace? Proč? Vím... však Proč? Ano, ptejme se proč... "tvá Bolest bolí Bolest mou / Tvá bolest Budí bolest Mou" - to´s chtěl ode mě slyšet? Jenže tahle Bolest není jen modrá... bere na sebe podobu všeho... a je ve všem... nejvíce však ve mně... ta Bolest, kterou jsem zasáhla stejně krutě jako ona mne... ta Bolest, která je jen sugescí... o tom to je... A prosím tě - se slovem Život si tak nezahrávej... není to abstraktní pojem... ale vlastně proč bych kladla nějaké meze poezii... však v tvém případě ti lehce zašeptám do ucha : "tři roky může a nemusí být dlouhá doba..." A Bolest? Nechme ji být... je přece tak krásně posilující...