Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePain in Blue
22. 09. 2000
1
0
3194
Autor
Lasy
Pain in Blue
Bolest - v modré barvě
bere na sebe podobu černé
Noční Můry
třepotaj` křídly
závan větru ohýbá řasy
krčí obočí
a odsouvá vlasy
z čela Sebevrahova.
Tma padá mezi žhnoucí
Nebe
slunce přenechá místo
kráterům mrtvého Měsíce
V metaforách
Tmy
a
Smrti
celý
svět
den
po
dni
bolí
modře
bolí
.
Dvě hlavy, čtyři svítící oči
barva Zlata Stříbra a Rtuti.
tvá Bolest bolí Bolest mou
Tvá bolest Budí bolest Mou
Můry ani chmury bez křídel
odletět nemohou.
Bolest - v modrém saténu
nahá a modrá jako Nebe
pomalu dere se na scénu
a Život
dlouho mne zebe . . .
Teda ta tvoje D mne docela zajima.Ty uz bez ni ani vlastne nejses.Rek bych to asi tak a ty to vis " NEBERTE MI MOJE DEPRESE! " TY se asi vazne nezmenis. COME AS YOU ARE
Omluva se samozřejmě přijímá (co s tebou mám dělat!?!) :-)
Proč? Proč pořád? Proč pořád bolest? A ta rezignace? Proč? Vím... však Proč? Ano, ptejme se proč...
"tvá Bolest bolí Bolest mou / Tvá bolest Budí bolest Mou" - to´s chtěl ode mě slyšet? Jenže tahle Bolest není jen modrá... bere na sebe podobu všeho... a je ve všem... nejvíce však ve mně... ta Bolest, kterou jsem zasáhla stejně krutě jako ona mne... ta Bolest, která je jen sugescí... o tom to je...
A prosím tě - se slovem Život si tak nezahrávej... není to abstraktní pojem... ale vlastně proč bych kladla nějaké meze poezii... však v tvém případě ti lehce zašeptám do ucha : "tři roky může a nemusí být dlouhá doba..." A Bolest? Nechme ji být... je přece tak krásně posilující...
tak nejak jsem to neprokoukla :-( nekde mi asi neco uniklo... zacatek nebo konec