Malý sonet

Málo je na nebi pro Tebe jitřních hvězd,

málo je modrého, které bych moh Ti snést,

červánky před Tebou svou barvu ztrácejí.

Žiju už jen díky milostné naději.

Málo je slov, která neřekli básníci,

psát nově nedá se o duši trpící.

Málo je rýmů na lásku, cit, toužení,

bezbřehou oddanost, jež z nitra pramení.

Málo je v sonetu veršů a slok,

málo je obrazných pojmenování,

obrazů, které bych mohl Ti darovat.

Jsem v pasti desítek pytláckých ok,

posedlost láskou mi v myšlení brání,

a tak Ti na závěr řeknu jen: mám Tě rád.