Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sečekání
20. 08. 2004
1
0
967
Autor
Rhea
tak moc jsem se bála
utrhnout si růži
z koruny jabloně
až ji jednou
posral pták
zbyly z ní jen trny
ty jsem si napíchala do očí
a zabila v sobě
ty panenky
s makovýma sukýnkama
a tichým chichotáním
do skřípění kol vozu
pichlavě se teď dívám
na svět
z bedny na tom voze...
Tak je mi z toho smutno... Ač nemám v lásce uvolněné verše, těmhle rozumím, mají myšlenku i řád, všechna slova něco sdělují. Není to zrovna vrchol optimismu, ale marnost nad marnost - je to dobré.