Ráno moudřejší večera
Můza o dvou promile
tepe mi do těla zlost.
Pozdě a přece zpozdile
z masa zůstala kost.
Jak jsem byla emancipovaná
Ráno nezačalo nejlíp.
„Kde mám montérky. “, ozval se místo budíku zchodby hlas mého nejdražšího.
„Uhm, hm“, otevřela jsem jedno oko a snažila se protlačit dost nelichotivé myšlenky do slov.
... (hledá se název!)
Sám vlastní pomstu si chystá
technicky nadaný masochista.
Realista
Amorek slukem a šípy
Je zvětralý symbol doby.
Odmítám spoléhat na náhody.
Koupil jsem šipky – tři vjedné sadě. Nedáme partičku.
Cynicko - filozofická
Zatím jsme ktomu hluší,
Jak naše těla pohrávaj´ si sduší.
Až se ty duše osmělí,
Skončíme spolu vposteli.
Cestovatelská
Procesí poutníků dospělo až na samý okraj cesty.
Někteří poklekli, jiní jen upřeně hledí kobzoru.
Bezhlesně pohybují rty a strpělivostí sobě vlastní
Opakují stejná slova, jako celé generace před nimi:
In Vino Veritas
Vprvní sklence
Až docela na dně
Plave zlatá rybka
Vzpomínáš na mě.
Jak jsem přestal kouřit
Je krásná sobota. Vyklepal jsem zkrabičky cigaretu a vyklonil se zokna. Na stole chladla výborná ranní káva, ale přesto jsem cítil, jako by něco nebylo vpořádku. Kolem prošla maminka suřvaným dítětem vjedné ruce a skyticí vdruhé.