Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNešťastní ľudia
27. 09. 2000
1
0
1584
Autor
Zázrak
Utopím sa vo svinskom močiari,
v slizkom bajne úbohého smiechu.
Ani pochabý mesiac na nebi nežiari..
Skryl sa za mrak, bez pocitu hriechu.
Prestala som dúfať, veriť a sniť...
V intrigánskom svete sa to nedá.
Nedá sa dýchať, milovať, či žiť,
veď každý ma vymení, každý ma predá.
Ani stratená ihla v kope sena
Som bábkou cudzej mysle..
Len sama, bez lásky, bez mena.
čakajúc na úsmevy vaše kyslé.
Nedočkala som sa a stratila čas.
Odchádzam k ľuďom, ktorí nežijú.
Vzala som nôž, odtrhla posledný vlas.
...Krvavá nádej a hlas v rádiu...
Prečo odchádzajú ľudia nešťastní?
Prečo im nepodáme našu ruku?
Prečo im neodhalíme život prekrásny?
Prečo čakáme vďaku, obdiv, akúsi záruku?
Prečo stali sme sa robotmi bez citu?
Prečo sebectvo usídlilo sa v našej duši,
prečo nezhodíme z tela ulitu?
Je vôbec niekto, kto odpoveď tuší?
Něco ti povím Zázračko. Svět je jakej je. Dá se měnit, ale jen po malinkatých kousíčkách (hlavně musí začít každý u sebe). A je zbytečný bejt zklamanej, že to není jinak.
Tak nesmutni a vytrvej. Asi nepohneš zemskou osou, ale znáš to: když nás půjdou milióny...
V první sloce shledávám nějaké nedostatky. Nějaké započaté verše nedokončené nebo dokončené nelogicky např. Ani stratená ihla v kope sena
Som bábkou cudzej mysle..
nevidím v tom žádnou návaznost ani jiný smysl
jinak se mi to docela líbilo.