Až zítra

Ó to mě moc těší-dikec

Náhodou, mě to příjde těžce geniální;) T*

Je to snad poprvé, co se neubráním a řeknu nahlas to, co mi vadí... tu poslední strofu bych tam vůbec nedával. Potom mi připadá moc krásná... T*

vím, ale chci ji tam

:)

!! *T

je to poměrně jednoduché a závěrečná poita to nevyváží

Mohl bys to trochu rozve¨ést, prosím?

Nenávidět a milovat budu až zítra. - solidní začátek Dnes budu číst a psát, užívat klidu... Dnes budu kreslit a malovat, naslouchat harmonii... číst psát kreslit a malovat - zní poměrně dětsky jednoduše nepoeticky. Obě strofy (všechny4) mají za úkol vytvořit obraz tady ateď. Jenže ty verše díky absenci poetična a metafor působí jednoduše, jsou to vlastně obyčejné prozaické věty Dnes budu hledat a nacházet, plavat v tichu... -tohle je výrazně lepší a tu zamýšlenou představu klidu si umím vybavit Dnes budu spát a uklízet, bez telefonu. -bez telefonu - zní hrozně, aspoň mě. není to moc vydařená strofka Nenávidět sebe a milovat tebe budu až zítra. -tady přichází konkretizace obsahu první st. A tohle si řeknu každý den, nedá to totiž tolik práce. -tohle vše dokáží španělé říci svým mańana, ta pointa není nikterak překvapivá a pozorný čtenář ji jistě předpokládá. (Konstrukce básně je poměrně jednoduchá jako by si nedělala ambice na poezii ale spíš na sdělení nějaké moudrosti - to ovšem není tento případ)

Jiko: děkuji, cením si tvého názoru, v mnoha ohledech je jistě správný:)