Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepohyby IV
Autor
stromovka
Běžela těmi chodbami. Glassova hudba uvnitř pyramid. Břicho velryb. Nejhlasitější pozemský křik. Slyšený jako chvění. Tak si povídají mámy a mláďata v hlubinách. Slyšela kůží, slyšela svaly.
Oharky svic. Krvavé řasy pod bouří navzájem se požírajících ryb. Prostupnost světů. V jednom tenkrát řvala z plných plic, v jednom se nedalo slyšet ušima s lalůčky, třmínkem a zlatem náušnic. Řvala světem hladinou rozčíslým, hladinou hustých vrstevnic. Ve druhém zpomaleně plula. V chodbách se nesl tichý zvuk. A tiskl světlo jemně v úkryty. Prostupnost světů - ty... a ty... a ty. A kovové zástrčky přes dřevo zaklíněné praskaly jako plameny.
Pyramid svět se dme pod hladinou zpod temných šupin skládaný. Kdykoliv sáhne si pro něj - studnou - snem ... jeho chůzí jakoby drnčení drátků, strun, chůze jako zvuk, chůze jako chuť.
Vidí jeho světy - někdy bez šupin, někdy šupinami fotek, slov, jakoby kůže spletených jazyků stříbřila matný povrch dávných let. To jsou ty šípy. Drnčící ve větru. A on je někdy flétnou v chodbách přítomný. Jako jemný zvuk se nese chvěním zdmi jednotlivých životů. Hluboko pod bouřemi, svanulým vínem v nádobách narozením voskem zalitých.