Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStříbrné SOS
05. 09. 2004
1
0
3047
Autor
malykuba01
Kotvu a srdce
a stříbrný kříž,
co ti tím vlastně říkám?!,
snad těmi symboly,
miláčku, zvíš,
jak trpím, když náš vztah
odnikud nikam
zmítá se sem a tam
bez kotvy, bez přístavu,
že srdce neztrácím,
jen často hlavu.
Že než se odhodláš
pro to své příště,
odnese nás proud
od kotviště,
nad naší lásku,
pokud ji nezakotvíš,
udělá koroze
na vždycky kříž.
Znamení věrnosti,
lásky a naděje
ať bijí do hrdla,
které je nosí:
SOS, pomoz mi,
síly mi dochází,
umírám na kříži,
zachraň mě,
prosím!
ten zaver je dost nabozensky, teda co sa spon viery tyka, takze
nadej umiera posledna
+
Ze srdce to urcite ano... ale na tebe tomu neco chybi snad tva jiskra :-))
Taky mi to připomíná Kryla. Nicméně s pány (?) tak úplně nesouhlasím, myslím, že jsou tu ke čtení mnohem horší výplody, které bývají naopak hodnoceny velmi kladně. Místy jsou v básni hezké rými, ale chtělo by to silnější pointu. Pokaždé, když se píše o lásce, chce to silnou pointu, právě kvůli tomu, že je tak ohraným tématem
kryl? eh, tohle mě neoslovuje, přijde mi to jakési násilné a děsně dětsky nevyzrálé (fuj to je slovo)... prostě mi to k tobě nijak nesedí... sorry