Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRuku v ruce
04. 09. 2004
6
0
2634
Autor
Marky2
Psáno v práci ( že by nekonečný nový zdroj inspirace? ;o))
Píšu ti, můj drahý...
S bolestí v hloubi duše
Jednoduše nedokážu překonat ten strach
Prach usedá do tvých vlasů
Času, času máme málo
Zdálo se mi včera k ránu
Bránu rozkoše kdyžs pootevřel
Sevřel jsi mnedo náručí
Neporučí(š) citům svým
V dým se láska zvolna mění
Zapomnění, v tebe věřím
K dveřím srdce zahoď klíč
Pryč jsou bezstarostné dny
Sny obrostlé lišejníky
Díky lásko za tvé SBOHEM, díky...
vojtěchu díky za názor, ale přečti si to ještě jednou, třeba vícekrát....rýmy jsou na každém řádku:)
mě se to nelíbí, kdyby nějakej ten rým...ten by tomu neuškodil.Ale na ty se poslední dobou moc "nehraje".
Není to blbůstka, je to citově podbarvená báseň, ale na můj vkus trochu moc citově podbarvená :o))
I_v_a_n_k_a
06. 09. 2004
Hmmmm, zajímavá práce. Co že to děláš Marky? :-))))))))))
Taky mi to nepřipadá dostatečně blbůstkoidní.
Ó děkuji všem věrným čtenářům ;o)) Dala jsem to do blbůstek, protože to bylo spíš takové hraní se slovíčky, ale psalo se to stejně dobře jako se to asi čte ;o)
Děkuji moc!