Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSkřítku můj, jenž bdíš pod nebesy
09. 09. 2004
0
0
1980
Autor
denizz
Slunce nás voskem potřelo
přes malé žluté motýlky,
pak strašně rudě na čelo
vyrylo moje polibky.
Mučí nás naše samota
postel bílá,pocit ticha;
láska je chutná dobrota
která je bázlivě skrytá.
Tak milujem se v tramvaji
je modrá,mimo svět stojí
poslední takty dohrají,
skříteček úsměvem zvoní.
pekne. me se pro zmenu nejvic libi
Mučí nás naše samota
postel bílá,pocit ticha;
láska je chutná dobrota
která je bázlivě skrytá.
Nejako sa mi u teba miesa to rozpravkoev s tym hriesnym:) no neviem neviem, co na toto povedat..
no tak to si ma teraz dostala...:) Posledna sloha sa mi paci najviac, ja rymovane basne moc nemusim, pretoze malokto sa ubrani nasilnym rymom, ale tu sa tit o celkom dari, i ked nie uplne, ale to neva, to treba trenovat:)