Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Skřítku můj, jenž bdíš pod nebesy

09. 09. 2004
0
0
1980
Autor
denizz

Žhavé my(š)lenky

Slunce nás voskem potřelo
přes malé žluté motýlky,
pak strašně rudě na čelo
vyrylo moje polibky.

 

Mučí nás naše samota
postel bílá,pocit ticha;
láska je chutná dobrota
která je bázlivě skrytá.

 

Tak milujem se v tramvaji
je modrá,mimo svět stojí
poslední takty dohrají,
skříteček úsměvem zvoní.


_Gew_
10. 09. 2004
Dát tip
pekne. me se pro zmenu nejvic libi Mučí nás naše samota postel bílá,pocit ticha; láska je chutná dobrota která je bázlivě skrytá.

dlhagi
09. 09. 2004
Dát tip
Nejako sa mi u teba miesa to rozpravkoev s tym hriesnym:) no neviem neviem, co na toto povedat..

denizz
09. 09. 2004
Dát tip
:) i v pohádce jsou hříchy a občas život je pohádka :)

dlhagi
09. 09. 2004
Dát tip
no tak to si ma teraz dostala...:) Posledna sloha sa mi paci najviac, ja rymovane basne moc nemusim, pretoze malokto sa ubrani nasilnym rymom, ale tu sa tit o celkom dari, i ked nie uplne, ale to neva, to treba trenovat:)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru