Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO SOUCITU
21. 09. 2004
1
0
1661
Autor
Zviřátko
Jak to dopadne? Pár naštvaných lidí a pár těch, kteří se zamyslí...
Ale teď? Co dělat dál? Jak se zachovat? Jak odpovídat? Jak se tvářit? Jak se cítit?
O kom je řeč? Ale ano, znáte je... Jsou všude... Na ulici, v metru,...
Vede je snad dobrý úmysl, ale nemíjí se veškerá jejich snaha účinkem? Je jich tolik, a bylo už řečeno dost toho, co se ani s oběma očima zavřenýma nedá nazvat chválou.
Řeč je o charitě, fondech, všech těch sbírkách, které mají zacloumat vaším svědomím.
Je smutné, že děti končí v dětských domovech. Tak já jim pomůžu, přidám nějakou tu korunu, a budou to mít „doma“ alespoň lépe vybavené, možná jim přibude i nějaká hračka, ať mají život veselejší!
Pes – nejlepší přítel člověka! A kočka ostatně také... A lidi se jich zbavují jako nebezpečného odpadu, odvezou je daleko od domova a odloží u cesty. Ještěže jsou útulky, které se o ně starají! Mají to dnes těžké, zaslouží si mou pomoc. Cink, cink, cink, mince padají do kasičky, a s hřejivým pocitem a dojemnou pohlednicí v ruce pokračujete ve své cestě.
Přispějte na chudé! Přispějte na pejsky! Přispějte ................!!!!!!!!!
Kdy už se ale probudíme? Kdosi moudrý řekl, že problém nevyřešíme tak, že budeme řešit jeho následky, nýbrž jeho příčiny. Skutečně pomůžete dítěti v dětském domově tím, že bude mít o hračku navíc? Jistě, potěší, ale myslíte, že mu nahradí neexistující rodinu? Může mu nahradit pocit blízkosti, sounáležitosti, lásky? A víte jistě, jaký byl osud vašeho daru?
Pokusme se zamyslet...........OPRAVDU zamyslet...........není čas otevřít oči? Pojďme změnit sami sebe, pojďme realitu přetvářet v naději na lepší, SKUTEČNĚ LEPŠÍ zítřek! Není na co čekat!
Pak budeme moci s úsměvem v duchu odpovídat: „Já už jsem přispěl.“
...souhlasím v podstatě se vším... a jediná možnost je dělat cokoli sám za sebe.... a pár drobných (navíc často "kdovíkomu" to určitě nevyřeší...) Často to bývá pro někoho opravdu "odpustek".... Nehorší je, že i když se získají peníze na dobrou věc kapka po kapce, existují zdroje, z nichž se odlije řeka do nepravého koryta.... a lidé, kteří vypouští takhle přehradu také moc dobře vědí, kde bude "nejvíce chybět"...
re rozhněvaný malý muž Vím, že to není fejeton, když zadávám příspěvek a zařadím ho do kategorie, posunu potom bezděky kolečkem na myši a přeskočí to do kategorie jiné, čehož už si nevšimnu:-). Právě že vím, jak to většina lidí dělá, a připadá mi to nesmysl, proto jsem to psala....ale pořád si myslím, že lidí, kterým to začíná lézt na nervy a chtějí to změnit a opravdu se snaží naslouchat, přibývá...alespoň se s nimi v poslední době (v posledním roce) setkávám.
rozhněvaný_malý_muž
22. 09. 2004
No jo, ale jak? Člověk si přece nemůže vzít všechny domů... A snažit se vychovávat společnost....., nevím, jestli k něčemu vede..
Vís, to je právě ono, není to o tom, vychovávat společnost, ale začít sám u sebe. Někdy (a to sypu popel na hlavu i sama sobě), nevidíme za práh vlastního bytu, přispíváme na charitu, hrozíme se nad osudy lidí, zvířat,... a přitom možná právě teď vedle Tebe je někdo, kdo potřebuje Tvou pomocnou ruku - třeba to znamená jen si s tím člověkem popovídat....
A pak - nepřispívat sám k tomu, co se děje.
A pokud chceš pomáhat, jsou cesty - je například dětský domov v Aši, kam se dá jet na víkend a pobýt s děckama asi 0-3 let, možnosti tedy jsou.
pravda.... Aš mi přijde moc daleko... A někdy úsměv znamená možná víc než peníze..
Já s tebou naprosto souhlasím! Moc hezky jsi to napsala... Děkuju ti!
*