Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSvítá
22. 09. 2004
0
0
1572
Autor
TomPerys
Prší a já čekám až přijdeš,
déšť ustává když vycházíš,
pod stříškou mě najdeš,
když čekám a tolik mi scházíš,
Pak vyjde slunce a svítá,
když na mě se usmíváš,
a mé srdce to vítá,
když pro mě ho jen máš,
Šípková Růženko, chci Tě políbit,
lásku jak Tvůj princ dát,
ve vlasech Tě pohladit,
a v zimě hřát,
Svítá, to ses usmála,
a já žárem hořím,
chci abys u mě stála,
obejmout Tě toužím,
Zavři oči a poslouchej,
dvě slova chci říct,
psst.. ne nic nehádej,
když čekám a tolik mi scházíš - špatně - vyvoláš v ní strach z osudovosti - ani neví kdo jseš a Ty na ní hned že Ti chybí - taky o ní v podstatě nic nevíš ...
Pak vyjde slunce a svítá,
když na mě se usmíváš,
a mé srdce to vítá,
když pro mě ho jen máš, - co? Co pro Tebe jen má? Úsměv? Nemluvíš o úsměvu. Srdce? Mluvíš o svém srdci. Slunce? ...
Ne ne ne.
Prostředí (třetí) strofa je na vyškrtnutí - hodně slabá. Poslední dvě jsou miloučký