Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHlas
02. 10. 2004
2
1
2212
Autor
elektro_nick
Hlas měla nádherný,
jako znění
strun kytary v zapomění
Její oči
prokleté, krásné, zelené, jasné
jako když poslední paprsek slunečního dne
pohladí mou černou duši
moc jí to sluší...
Na mne se podívala,
já se zamiloval.
Mne zavrhla,
já trápil se dál...
Nyní stojím tady,
kolem krku provaz,
pod nohama židli
...
..
.
1 názor
král bramborových lidí
26. 05. 2012elektro_nick
18. 10. 2004elektro_nick
14. 10. 2004
dílko jo, docela chytlavý
hele, až se bude někde zakládat nějaké sdružení potencionálních sebevrahů, pamatujte na mě s křesílkem..
Kvůli holce? To je neoriginální - ser na to - píšeš zajímavě a tohle všechno by padlo ( vím, je to blbost - zas tak dobře nepíšeš - je to ale jediný, čeho se můžu já chytnout ) a maximálně by ses dočkal titulku o svý smrti v hl. vysílacím čase s tím, že se nějaký člověk zabil a nechal po sobě zdrcené blízké + šestistránkový dopis na rozloučenou - to Ti za to nestojí
elektro_nick
07. 10. 2004elektro_nick
07. 10. 2004
to nemyslíš vážně, snad ne na té židli s provazem kolem krku????-jestli ano, je dobře, že sis to rozmyslel... Za dílko velký tip