Kiss The Sky

čerwovi a ma*gdě

Kiss The Sky

Probral jsem se do úsměvu
té děvky, co pode mnou tuhle vzdychala
a teď na ni mohu pouze vzpomínat

svého času
nad námi co chvíli pršelo
co chvíli svítilo slunce
držela se mě pevně
a potom ráno…

a po tom, ráno
držela se mě pevně
dřela ze mě co se dalo
a její oči – trojbarevně – zářily
do mých, stříbrných se zabodávaly
a dostaly mě z mých každonočních milých můr
jen jemu se nedostávalo šance
vše se mu, tak rychle, rozpadlo v ruce

bylo to v zimě
na sklonku podzimu
v té bílé vánoční době
visel jsem na rtech stále tobě
a na něčem jiném nějaké jiné,
někomu jinému
do smíchu nebylo
vše se mu, tak rychle, zhroutilo

---