Negroidní kopulace

mnojo. proc me to ani neprekvapuje...:o))

no proza mi proste nesedi. Cimž bych nerada vyloucila megavolne rymy(napr. tvoji Prahu a fyzicky existující krasku co je jak voda pryc).proste (vyjimaji divcich romanku ze 13let:)) nemusim dlouhe veci. Driv jsem cetla jen je. posledni 2roky jsem se dokopla znova k mementu a k my deti ze st. Zoo. klasika no, jinak proza jen tenke knizky:) vyhovujeme proze delky basnicek, vies? tolik k k prvni vete. Za rest of kritika dik. priste maknu i na konci a prostredku:)

aaa, smudlinka nema rada prozu! :o... ----------------------------------------- Pluje si a cestuje, tam kde vítr neduje. Žádný sníh a žádné slunce, vlhko, teplo, jen to žbluňce. ten zacatek je skvostnej...

Dík za rovný přístup. Asi na tom něco bude. Nejsi první(druhý:)) kdo mi říká v podstatě to samé.... Vaším vlivem se ze mě opravdu stává nepoeta ale pomatený prozaik. Jenže poezie je hra jak moc se strefíš achce to trpělivost a snhu. Kdežto prózu spráskne každý, v kocovině po jointu a hned to působí mimozemsky...tomu bych se ráda vyhla. A nejsem zas takový ignorant, aby mě nezajímalo okolí, např.:že tvůj pocit mi je ukradený, ba naopak pocit je u básniček a v podstatě i prózy to nejdůležitější. Dílko co ti nenavodí žádný pocit je k ničemu.

Pokud bych se měl tvářit trochu drsně (alespoň jako dvojka smirkový papír), tak bych musel konstatovat: vyser se na rýmy a piš tak, jak ti zobák velí. Protože hledání rýmů svazuje, máš pocit, že musíš za každou cenu nějaké slovo najít a tím pak často zabiješ myšlenku a místo provokačních veršů vzniká kýčovitá odrhovačka. Je to tvoje věc, jak budeš psát, já píšu svůj pocit a ten ti může být celkem ukradený, jenže já jsem sobec a myslím na sebe, na svoje uspokojení psaným textem a věci, ve kterých nerýmuješ, jsou dobré. V těch ostatních máš spoustu skvělých obrazů, ale duši-buši je přesladí.