Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJonáš říká :o))
Autor
romi
Ahoj, žiješ v uspěchané době svázané internetem, mobilními telefony, technikou, bez které se žít přece nedá, jsi tu pro ostatní, klaníš se autoritám, protože musíš, protože...no vždyť víš. Jednoho rána ale....
Stojíš na rozehřátém písku
Není teplo, naopak je spíše příjemně chladno, ale od chodidel hřejivo…
Někde v dáli zní klapot koňských kopyt
S tvými vlasy si pohrává vánek a je takové ticho, že ho slyšíš, nic jiného, jen vánek, své vlastní srdce a tichý uklidňující zvuk - koňská kopyta bořící se do písčité půdy…
Široko daleko nikdo není, nic neruší, nic neohrožuje…pustá pláň.
Můžeš zavřít oči
Rozpřáhnout ruce
Nemyslet
A navzdory všemu cítit ....sebe….člověka.
Udělej to, zavři oči, rozpřáhni ruce, vnímej jen písek, který hřeje tvá chodidla, vánek, co čechrá vlasy, tlukot srdce…jenž doplňuje hudbu kopyt, nemysli…..a zhluboka se nadechni….
Pak se vztyčenou hlavou ze všech sil zakřič "já jsem člověk"...
...a poslechni si hlas odnikud, přesto však jasný a zřetelný, říkající "ano, jsi..."
Přeji Ti krásný den