Temnota v Něm, temnota ve Mně

Temnota v Něm, temnota ve Mně

…nevzdám se bez boje, zbývá posledních pár minut, zatraceně, kde je ta zásuvka!? Cítím je všude kolem, nechávají mě vydusit. Chtějí, abych si myslela, že mam navrch, ale já vím, že tu jsou a že hned jak budou mít příležitost, vrhnou se na mě.

Ježíši, dík, tady je, aspoň kousek cesty v bezpečí. Budiž světlo, říkám s patřičným pocitem vítězství a na chvíli se trochu uklidním. Ve svým černým kabátě si připadám alespoň trochu nenápadná…počkat, něco tu nehraje!?…Já nemůžu chodit, co to, sakra, je, proč to nejde!?Já nemůžu chodit!

...pak jsem se rozběhla, poslední minuta, vždyť jsem je měla v zádech.

Konečně známé dveře. Všichni na mě čekají, bože oni mi jsou věrní, a zaplatí za to. Rychle nahoru, vždyť je nás už jen pár, všichni ostatní jsou…sakra! Někdo běží ještě za mnou, ve chvíli, kdy se otočím, je pozdě, sápe se na něj On… Poslední pohled do očí tomu, kdo zůstal při mně, a pak mizí do temnot.

Kopla jsem Ho, ale bylo příliš pozdě. Stála jsem tam jen Já a On. Já…cítila jsem se zvláštně, něco mě k Němu strašlivě táhlo, jako bych ho milovala, možná kdysi jsem mu hodně věřila, když byl ještě člověkem. Řekl, že nemusím na temnou stranu, odložil zbraně, říkal, že mi pomůže, že to pro mě udělá.

Podávám mu ruku, sakra, co se to mnou děje, zničí tě! Ne! Já mu věřím, já ho miluju...

Jeho hlas říkal, nic se ti nestane, a v jeho očích byla jediná věta Jsem temno.

Kamsi jsem se propadla....už to nebyl člověk, zradil mě. Jaká bude asi odměna, že dostal Mě! …mě. Kdosi ke mně promluvil, nevím jestli sem se bála, řekl, že teď zažiju bolest, jakou nikdo z lidí ještě nezažil, najednou jsem byla ve vodě, vystoupila jsem ze svého těla a viděla se v proudech, za mnou se rozevírala obloha, BOŽE TA HRŮZA, TA BOLEST, ale já ji necítila, já ji jen viděla. A bylo to tak strašné, že jsem na tu bolest chtěla umřít.

Ležím v nějaký komoře, je mi jedno, jestli tu ještě jsou, nebo On, jsem vyčerpaná, zničená. Unaveně zvednu oči…Stojí tam a naklání se nade mnou - snad anděl, snad víla? nic krásnějšího jsem nikdy předtím neviděla.

Byla celá stříbrná, nebo svítila!?Už nevím. A já jí chtěla ublížit, strašně moc jsem po tom toužila.

Proč, pane bože, stůj při mě, to nejsem já. Tak krásně se usmívá, když říká, že to bude v pořádku.

Vztáhla ke mně ruku....jako já předtím k Němu.

...Ne, prosím ne...