V Džungli z betonu a skla

Dívám se do hloubi lesa a přemýšlím. Lidstvo je zmítáno poryvy větru stejně jakou kouř moji cigarety. Stále mění směr. Od úcty k přírodě jsme přešli k šedivému uctívání lidí v oblecích a železo-betonových monster, které v budoucnu poslouží jako pomníky naši z(a)tracené civilizace. Jediná zvířata, se kterými dnes sdílíme své životy jsou krysy, švábi a bývali hrdí obyvatelé lesů zbavení svobody a přetvoření k našim malicherným potřebám, tedy psi a kočky. Roztahujeme své sítě jako pavouci. Toužíme se jen nažrat a čím více jíme, tím větší máme hlad. Stali se z nás bratrovrazi a krvelačné bestie. Jenže krví našeho světa jsou informace a nafta. Těmi dnes řídíme a ovládáme svět. Naši předci se otáčejí v hrobě. Ano, ti předci, kteří svou krví dláždili naši cestu k moci. Myslíme si, že jsme ovládli techniku a zbraně, jenže to ony ovládají nás. Nasadili jsme si Prsteny moci, ale neuvědomujeme si, že ta moc je v nás a ony ji jen ovládají. V nás je skryta ta moc měnit. Silného a moudrého vlka se snažíte vyhubit, ale slabého, tupého beránka chráníte. Jenže ten beránek ve vás vám neukáže cestu ať už jste v džungli ze stromů nebo betonu a skla. Své pohádky používáte k zastrašení a pobavení svých dětí místo toho, abyste v nich sami hledali starou moudrost a cestu ke kořenou. Zapomínáte, že naše největší slabiny nás mohou nejvíce posílit. Proto želva vyhrává nad zajícem. Jenže vy nejste ani želvy ani zajíci. Jste králíci uzavření v klecích, které se bojíte otevřít. Zapomínáte. Prostě zapomínáte. Zapomínáte vše, co byste si měli pamatovat. Zkuste  alespoň občas svému dítěti místo sledování stupidních televizních pořadů, které jsou hlavním předmětem naší manipulace vyprávět o jejich dědovi či pradědovi. Že jste na ně zapomněli? Pak jim přečtěte Normanské, Keltské nebo Slovanské ságy. Učte je cti místo podrazáctví. Učte je nezavírat oči při pohledu na cizí utrpení. Vystupte z vlaku jménem nihilismus do vlaku, který jede do míst plných klidu, lesů, zvířat, kterým jste tolik ublížili a kterým se za to musíte omluvit. Zapomeňte na rychlík. Sem jezdí jen drožka. Cesta, která je rychlá a bezpečná neexistuje, ale cesta pomalá a nebezpečná ano.